Současná vláda si pod tlakem zhoršujícího se bezpečnostního prostředí uvědomuje nutnost posilování bezpečnosti země. Proto se zavázala do roku 2020 postupně navyšovat armádní rozpočet do výše 1,4% HDP. I když tato výše nedosahuje doporučovaných 2% HDP, je potřeba říci, že obrací negativní trend, který tady byl z dob pravicových vlád. A také je třeba si uvědomit, že existují limity v absorpční schopnosti ministerstva, efektivně a rozumně utratit zvýšené finanční prostředky. Prostě skokové navýšení armádního rozpočtu by přineslo více problémů než užitku.

Návrh státního rozpočtu, kapitoly 307, počítá s celkovými příjmy 4,853 mld. Kč a s celkovými výdaji ve výši 52,535 mld. Kč, což představuje 1,08% HDP a 4,03% podílu výdajů MO na výdajích státního rozpočtu. Oproti letošnímu roku dochází k navýšení o téměř 10%. Taktéž výhled na roky 2018 a 2019 znamená posilování rozpočtu s tím, že výdaje v roce 2019 dosáhnou výše 1,2% HDP a podílu 4,9 % na celkových výdajích státu. Pozitivní je i narovnání kategorií výdajů ve prospěch investic a programového financování, kdy se v letech 2018 a 2019 dostáváme v mandatorních výdajích pod 50%, v běžných výdajích pod 30% a v investicích nad 20%.

Pokud se týká personálu, tak pro příští rok je počítáno s celkovým počtem zaměstnanců rezortu ve výši 33 421 osob a v dalších dvou letech ve výši 34 421 osob. Zároveň se navyšuje počet aktivních záloh i dobrovolných cvičení. Výdaje na zahraniční mise a operace budou v příštím roce v úrovni 1,544 mld. Kč, včetně přípravy našeho příspěvku pro síly rychlé reakce NATO Response Force.

Přes všechna pozitiva je však nutno uvést řadu problémů, se kterými se rezort potýká. Tím prvním je podcenění výše mandatorních výdajů v nadcházejících letech v souvislosti se zvyšováním vojáků z povolání, s vyšším růstem platů, s vyššími nároky na výsluhy apod. Dále je to střednědobé plánování a provázanost rozpočtu s cíli Koncepce rozvoje AČR. Zejména z pohledu nefunkčního akvizičního procesu a modernizačních projektů, které se mění za pochodu. Tady postrádám měřítko zvyšování schopností naší armády, a to hlavně z pohledu certifikace bojových sil podle standardů Severoatlantické aliance. Problémem nadále zůstává splnění závazku současné vlády pro rok 2020, kdy má kapitola 307 dosahovat výše 1,4% HDP, což by znamenalo roční nárůst přes 9 mld.Kč.

Výbor pro obranu doručil poslanecké sněmovně schválit návrh státního rozpočtu, kapitoly 307. Zároveň si však vymínil projednávat rozpočtové změny přesahující částku 50 mil. Kč a to ještě před projednáním ve výboru rozpočtovém. A k tomu požaduje informace o všech rozpočtových změnách v průběhu roku. Tohle je pozitivní novinka, kterou jsem navrhl a prosadil.

Taktéž si nemyslím, že je potřebné vázat armádní výdaje na HDP, protože to, co je nejdůležitější, je schopnost a připravenost armády k obraně vlasti. A stanovit potřebnou výši výdajů je jednodušší, než se spoléhat na vývoj HDP. A to zejména z pohledu střednědobého a dlouhodobého plánování.

Převzato z profilu.