V neděli si kromě ochutnávek mladých Svatomartinských vín vzpomeneme na válečné veterány. Ti právě 11. listopadu mají svůj Den válečných veteránů, který se v dalších zemích slaví jako Den veteránů či Den vzpomínek či jako Den příměří. Tak či tak, tento den si připomínáme podepsání příměří a ukončení bojů na západní frontě za 1. světové války.

A symbolem tohoto mezinárodního svátku je tradičně vlčí mák, který se stal výrazem památky za všechny padlé hrdiny, které připomíná báseň z roku 1905 Na flanderských polích od válečného kanadského chirurga Johna Mc Crae.

V naší zemi se Den válečných veteránů slaví až v novodobé historii a péče o žijící válečné veterány z 2. světové války a péče o novodobé válečné veterány se opírá o zákon č.170/2002 Sb., o válečných veteránech. Vzpomínám si na diskuse ve Výboru pro obranu i na Podvýboru pro válečné veterány, kdy jsme se vždy snažili zlepšit péči o ty, kteří byli v zahraničních misích zraněni či utrpěli fyzickou či psychickou újmu. A také se nám podařilo zvýšit finanční odškodnění rodinám padlých vojáků. Přesto jsem přesvědčen, že péče o novodobé válečné veterány je potřeba řešit systematicky a to nejen z důvodu narůstajícího počtu veteránů.

Být profesionálním vojákem a sloužit vlasti je nejen ctí, ale je to obrovská odpovědnost. Nejen pro samotnou přípravu, bojové nasazení či plnění úkolů ve výcviku, ale zejména odpovědnost za své kamarády, se kterými slouží. Proto si 11. listopadu připomeňme všechny hrdiny z válek či válečných operací, i ty nám neznámé vojáky, kteří neváhají každodenně nasazovat své zdraví a životy na ochranu naší bezpečnosti a za obranu České republiky.

Pokud si budeme vážit jejich činů, budeme si vážit i sami sebe.