Ze své vlastní zkušenosti vím, že žijeme tak, abychom se nemuseli za své životy a svoji práci stydět. A abychom po sobě zanechali hodnoty, na které budou moci naše děti a vnoučata navazovat. Proto mne mrzí, a dokonce štve, když si současní vládnoucí politici berou za rukojmí občany starší generace. Zároveň účelově rozdělují společnost tím, že neprávem ukazují na „viníky“ současných dluhů státu.

Jedno přísloví říká, že pro pravdu se každý zlobí. Problém současné vlády je však v tom, že si pravdu nechce připustit, ale naopak své lži brání cenzurou, pomocí PR a obviňováním lidí z dezinformací.

Je třeba vidět, že starší generace volí mír, a ne válku, podporuje národní hodnoty a prosperitu země. Přestože volby dopadly ve prospěch vládní pětikoalice, více než 50 procent hlasů propadlo, zejména hlasů generace, která pamatuje. Ta zároveň nemůže prohrát, protože rodiče a prarodiče volili budoucnost nikoliv pro sebe, ale pro mladé, kteří by měli cítit pokoru a empatii vůči těm, kteří za dnešní svobodu a demokracii umírali či strádali.

A nejednalo se pouze o disidenty, ale jednalo se právě o starší generaci, která zažila na vlastní kůži nejen předlistopadové období vlády komunistické strany, ale která na svých bedrech pocítila ekonomickou transformaci po listopadu 1989. A která si velmi váží nabyté svobody.

Zkušenosti, ať již životní, pracovní či morální, v minulosti získané, jsou nepřenositelné. Proto je důležité naslouchat těm starším a poučit se. Dnešní doba je hektická a často je problém se v ní orientovat. Pouze lidé zkušení se zdravým selským rozumem mohou rozlišit pravdu od lži.