Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové.
V květnu Ústavní soud svým nálezem 5/24 zrušil jednu číslici – 2,822. Ten násobek oproti průměrné mzdě, jak jsou na základě tohoto koeficientu soudci hodnoceni. Zároveň stanovil účinnost tohoto svého nálezu od 1. ledna 2025. Zaúkoloval zákonodárce, aby situaci vyřešili ve smyslu jejich nálezu, tzn. aby našli řešení do konce roku 2024. Za 7 měsíců se tak nestalo. Osobně to považuji za naprostý skandál. Stala se situace, která podle mého názoru nebo aspoň mých znalostí se ještě nikdy v historii ČR nestala, a sice že představitelé státní moci nemají vůbec v zákoně stanovenou možnost, jak se jim mají vypočítat platy. Nejde o to, že oni neznají, jaké mají platy. Jde o to, že to v zákoně prostě není. Dokonce nejde ani o to, jestli už nastala výplata lednových platů nebo nenastala. To se vyplácí v únoru. O to se nejedná, to je něco jiného. Podstatné je to, že od 1. ledna to neexistuje, tato možnost.
Tak jsme se dostali do situace, která nemá řešení de facto jiné než porušit něco, co je v zásadě neporušitelné, a to prolomit pravou retroaktivitu, což by se nikdy nemělo dělat. Teď nám nic jiného nezbývá.
O co více si dala sněmovna na čas, a předtím vláda, když to předkládala, že za 7 měsíců toto nebyli schopni schválit, o to více se dal zase tlak časový na Senát. Senát má ze zákona lhůtu 30 dní na projednání zákonů. Tento zákon byl schválen ve sněmovně před pouhými 11 dny. Před pouhými 11 dny! V pátek 17. ledna. A to ještě z těch 11 dní jsou dva víkendy, tzn. 7 pracovních dnů uplynulo a už to tady máme v Senátu. Už všude prolínají zprávy a značky, jak je důležité, aby to vyšlo do konce roku ve Sbírce zákonů. Jinými slovy, že Senát má držet hubu a krok a mají neprodleně ještě dnes, pokud možno co nejdřív, aby to pan prezident, který dnes někam odlétá, stihl podepsat, tento návrh zákona, aby to vrátil ve znění, které přišlo ze sněmovny. Jedna neuvěřitelná věc za druhou! Ale nejhorší je ta věc, že u některých toto může být i rozhodující stanovisko v dnešním hlasování, že bude třeba hlasovat pro znění takové, jaké přišlo ze sněmovny, jenom proto, aby to stihlo vyjít do konce ledna. Přitom když už se stal ten průšvih, co se stal, že to není stanovené, to vůbec není zásadní věc.
Přečtu vyjádření naší legislativy, pana legislativce, myslím, aniž bych se dotkl dalších, asi nejlepšího, kterého tady máme, Jiřího Lifky. Čtu jeho vyjádření, které poslal na mé dotazy: Podle mého soukromého mínění lze říci, že ano, pokud bychom jako se zaručenou variantou počítali s tím, že novela nabude účinnosti někdy v polovině února, ještě by to nepředstavovalo oproti stávající situaci takový problém. Stále se pohybujeme v relativně únosné situaci, kdy je plat za předchozí měsíc vyplacen v měsíci následujícím, v jakkoli patrně pozdějším termínu, než je termín obvyklý, tedy určený příslušným orgánem státní moci pro výplatu mezd, resp. platu zaměstnancům. Již současná situace je z hlediska obecných principů normotvorby v zásadě neakceptovatelná. Naznačená prodleva by nicméně nepředstavovala, opakuji, nepředstavovala oproti původnímu předpokladu – schválení v lednu, řádná výplata v řádný výplatní termín v únoru – zásadní změnu. Jinými slovy, pokud to vrátíme, vratku do sněmovny, ta o tom rozhodne, nic se z časového hlediska tak zásadního nestane, kromě toho, že ty výplaty se vyplatí o týden či dva později. Poslanecká sněmovna s pravděpodobností hraničící s jistotou by o vratce rozhodovala v úterý 11. února. Paradoxně, pokud by se stalo, že proběhne marná lhůta, že se neschválí toto usnesení ze sněmovny, zároveň se nepřijme žádný pozměňovák, bylo by to delší období. Marná lhůta uplyne až 16. února.
Já jsem připravil šest pozměňovacích návrhů. Všechny dohromady jsou v komplexním pozměňovacím návrhu. Tam je obsaženo všechno, co je v těch šesti. Já se teď pokusím představit všech těch šest pozměňovacích návrhů.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Pozměňovací návrh, označený v materiálech, které jste dostali, jako A1. Tam se jedná o vypuštění ad hoc platové základny pro rok 2025 pro soudce, představitele i státní zástupce. To, o co vlastně šlo. To, o co šlo, je vše obsaženo v paragrafech, které já navrhuji vypustit, protože... V návrhu zákona je uvedeno, že ještě pro rok 2025 bude platit to, co zrušil Ústavní soud. Že ten trojnásobek bude až od roku 2026! Ano, na rozdíl od toho, co zrušil Ústavní soud, se nejedná o změnu trvalou, ale změnu dočasnou. Jenže i ta dočasná změna musí splňovat spoustu a spoustu podmínek, aby to tam bylo dané. Pokud tak neučiníme, neuděláme ten můj pozměňovák A1, to znamená, nevypustíme tu platovou základnu pro rok 2025, můžeme s pravděpodobností hraničící s jistotou očekávat stížnost k Ústavnímu soudu, žalobu nějakou, od některých jiných soudců a velmi pravděpodobné opakování rozhodnutí Ústavního soudu, kdy se asi poprvé v historii stane, že by Ústavní soud nějaký zákon, nějaký paragraf, nějaké odstavce rušil podruhé. Ten samý. Naše legislativa to hodnotila velmi kriticky, to, že tam je ta platová základna pro rok 2025.
Ale ještě kritičtěji to hodnotil prezident Soudcovské unie ČR. Dovolím si vám z jeho vyjádření citovat. I když jste ho obdrželi, přesto si ho dovolím citovat...
Znění: Důvodová zpráva k zákonu. Důvody pro tento zásah oproti tzv. platovému automatu – nejen že nepodkládá věcnými argumenty, ale obsahuje i zavádějící informace. V důvodové zprávě je tvrzeno, že růst platové základny pro soudce je 6,95 %, což není pravda. Plat soudce byl v roce 2024 vypočítáván po zásahu Ústavního soudu z částky 120 951 Kč. Reálný nárůst platové základny je tedy 0,6 %. Důvodová zpráva uvádí, že návrh zákona byl projednán 15. října 2024 s reprezentanty soudní moci, aniž by však stanovisko moci soudní obsahovala. Návrh zákona nebyl se zástupci soudců řádně projednán tak, jak opakovaně požaduje ve svých nálezech Ústavní soud, již proto, že dne 15. října 2024 ani nikdy předtím nebylo moci soudní text navrhovaného zákona vůbec předložen. O konkrétním návrhu zákona se reprezentanti moci soudní dozvěděli po schválení vládou z veřejně dostupných zdrojů až o den později. Důvodová zpráva neobsahuje ani žádnou komplexní ekonomickou analýzu, ze které by vyplývala potřebnost či proměřenost navrhované restrikce platů soudců v roce 2025.
Z důvodové zprávy lze dovodit, že snad jediným důvodem takového postupu je rozložit navýšení platů představitelů státu, než od roku 2026 bude do právní úpravy navržen tzv. automat. Nicméně takový postup je účelový, neboť jediným rozdílem je, že nárůst platové základny, nikoli u soudců, jsou opakovaně zásahy do takzvaného platového automatu, který byl stanoven jako výsledek dřívějšího kompromisu mezi mocí soudní a zákonodárnou.
Já si možná dovolím poprosit, nikdy jsem to nedělal... Nemohl bych poprosit o vodu? Děkuji...
Pokud tam to rozhodnutí pro rok 2025 nevypustíme, přivádíme i Senát do hrozné ostudy, že opakovaně u Ústavního soudu nám hrozí to, že tuto záležitost prohrajeme. To by bylo hrozně špatně.
Další 4 pozměňovací návrhy jsou včleněny do pozměňováku jako A2. Tam jsou čtyři body, každý z těch bodů je jeden pozměňovací návrh.
Bod 1 se týká vypuštění omezení meziročního růstu platové základny představitelů. Pan ministr Jurečka coby poslanec dal pozměňovací návrh ve sněmovně, aby sice byl plat jakoby svázán s tím platovým automatem, ale pouze do výše + 5 procent. Když platy narostou o více než 5 procent, u představitelů moci jen o těch 5 procent. Absolutně nevidím důvod, proč by tomu tak mělo být. Jako proč? Když budou platy klesat, budou klesat i platy představitelů. Když stoupat, tak stoupat. Omezení je naprosto nesmyslné a de facto diskriminační. Proč by jedné skupině se měl ten nárůst zastavit oproti tomu průměru? Proč? Navrhuji toto vypustit.
Mimochodem, protože platy představitelů mají zpoždění, vždycky se to dává jakoby za předloňský rok, teď už se ví, jaký bude nárůst průměrné mzdy nyní, jako loni, a má to být mezi 6 a 7 procenty. Už vědomě říkáme, bude sice platový automat, v průměru dostanou všichni 6 až 7 procent, jenom představitelé státní moci jenom 5 procent. Nevidím v tom důchod.
Druhý bod se týká vypuštění restrikce platové základny poslanců a senátorů z důvodu zadlužení veřejných rozpočtů. Tam se jedná o tu věc, že když se překročí limit zadluží nad 50 % HDP, má se snížit platová základna pro poslance a senátory, pouze pro poslance a senátory, o 20 %. Naše legislativa se mj. velice podivila nad tím, proč se tam mluví o 50 %. Cituji: Zákon o rozpočtové odpovědnosti spojuje opatření dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí až s mírou zadlužení ve výši 55 % nominálního HDP. Proč by tedy platová restrikce měla nastupovat při míře zadlužení, která neimplikuje rozpočtovou odpovědnost? Záhada! Kde se vzalo těch 50 %? Navíc zde dochází až k takové situaci, nazval bych to, tragikomické. Senátoři vůbec nehlasují a neprojednávají státní rozpočet. Tudíž nemají žádný podíl na tom, jaké to zadlužení je. Naopak, vláda, ministři, v čele s ministrem financí, ti mají tu největší zodpovědnost, jak to vypadá s tím zadlužením. Je to víceméně podle nich. Jak si myslíte, že podle zákona se budou trestat ministři a členové vlády, když se překročí ta základna? Nijak! Je to stejně logické asi, jako když Lojza rozbije okno, Petr dostane dvojku z chování. Takovou to má logiku. Navrhuji vypustit.
Bod 3, navrhuji vypuštění výluky odchodného. Tam se jedná o odchodné, když se někdo stane například evropským poslancem. Dle senátní legislativy rozšíření výluky z poskytnutí odchodného na navazující funkce v orgánech EU nesystémové pomíjí zahrnutí jiných mezinárodních institucí. Pokud by se měla rozšířit výluka, mělo by se to udělat systémové. Jinými slovy: Pokud chcete toto nějak omezit, samostatným zákonem, kde to bude systémově udělané, všichni ti, co jdou někam do Evropy z Česka, do nějakých funkcí. Zase je postižený jenom někdo.
Pak je bod 4 u toho pozměňováku A2. Tam se jedná o vypuštění náhrada výdajů manžela/partnera prezidenta. Zde se omlouvám, ale musím přečíst, řekl bych, právní kritiku naší legislativy. Vymezení nároku manžela/partnera prezidenta republiky na víceúčelovou paušální náhradu výdajů v zákoně o platu je podle našeho názoru nesystémové. Z hlediska účelu a systémového zařazení zákona o platu do kontextu právního řádu se jeví jako nejspornější skutečnost, že se manželovi/partnerovi prezidenta republiky zakládá nárok na plnění podle zákona o platu. Nejde totiž, jak je často mediálně chybně traktováno, o část paušální náhrady prezidenta, ale o přímý nárok jeho manžela, který je samostatně zákonem určen v návaznosti na platovou základnu představitelů. Prezidentův nárok se sice v případě poskytování nároku jeho manželovi/partnerovi materiálně o totožnou část sníží, z hlediska konstrukce zákona však nejde o poskytnutí části prezidentova nároku jeho manželovi. Nárok manžela není na nároku prezidenta závislý a formálně s ním nesdílí osud. Legislativa pokračuje: Problematická je skutečnost, že zákon o platu má v důsledku navrhované úpravy zakládat originální nárok na platovou náležitost osobě, která není ani formálně ani materiálně představitelem státní moci. Nikdy proto nebyla zahrnuta v rozsahu osobní působnosti zákona o platu. V důsledku této nepříliš vhodné konstrukce je pak konkrétní způsob stanovení nároku v § 15 odst. 2 zákona o platu značně kusý, neboť není a dost dobře nemůže být provázán s ostatními ustanoveními, která upravují zejména dobu a způsob poskytování jednotlivých nároků. Myslím si, že už tento právní názor naší legislativy, prostě z právního hlediska, když si já dovolím přeložit to, co napsala naše legislativa, já to překládám jako: Je to právní zmetek, aby se to takto napojilo. Je to prostě právní zmetek. To jinak... Už ten by měl stačit sám o sobě k tomu, aby se to zamítlo.
Já uvádím ještě důvod jeden. Nikdy se nic takového nekonalo, a přes různé argumenty, že to je oprávněné a podobně, že ta manželka něco vykonává, což je pravda, jedná se o naprostý zlom. Nikdy to nebylo. V takovémto případě jsem přesvědčen, že by se to mělo týkat až těch dalších, budoucích... Že se to má týkat... Do budoucna to má být nařízeno. Pro dosud neznámého prezidenta, pro dosud neznámou manželku/manžela prezidenta/prezidentky. Ne když se argumentovalo přímo od pana prezidenta a jeho paní, a za 3 měsíce, nebo dokonce za 2, teď nevím takto expresně, vláda vyhoví a předloží to do zákona a vydá to ke schválení. To na mě působí... Víte, co asi chci říct. Hujer by záviděl. Tak se, prosím, nedá postupovat. Vzbuzuje to obavy a – kdo ví – jestli ne oprávněné, že to pak bude působit jako něco za něco.
My jsme vám, pane prezidente, vyhověli ve vaší žádosti, tak předpokládáme, že vy nám zase vyhovíte v té naší žádosti o schválení zákona apod. Tak to prostě nemá pracovat, jako fungovat. Proto navrhuji toto já vypustit, jak se říkal, i to v tom pozměňovacím návrhu A2 bod 4. A nyní poslední, poslední pozměňovací návrh. S tím, že ho beru po těch ústavních soudcích jako druhý nejdůležitější. A sice ta kumulace odměn činnost zastupitelstev územních samosprávních celků, neboť ta do sebe zamotala i neuvolněné zastupitele. I neuvolněné zastupitele. Je zřejmě celkem jasné, jak ten podnět vznikl.
Léta, léta platí, že ze zákona může mít neuvolněný představitel, zastupitel 0–60 % oproti uvolněnému. To je v zákoně, jsou na to tabulky. Protože jsou zastupitelstva, která jako potřeby šetří a tak daný, a stávalo se, že třeba i starosta, jako neuvolněný, nedostával vůbec nic. Tak se tam dala taková pro starosty a i pro hejtmany, že ty musí mít aspoň 30 %. Takže pro všechny neuvolněné zastupitele 0–60 %. Neuvolněný starosta, případně neuvolněný hejtman 30–60 %. A když před několika lety chytnul sněmovnu amok a začala bojovat proti kumulaci funkcí, tak tam vymysleli, že pokud někdo je někde uvolněný, jako třeba jsem senátor a jako uvolněný starosta bych dostával pouze 40 % – 0,4násobek.
A najednou se začalo říkat – no jo, on vlastně ten neuvolněný může mít až 60 %. A ten uvolněný 40 %. To jako, tomu musíme nějak zabránit, to musíme osekat. No a podle mého názoru jediné správné, co by bylo, by bylo to, aby ze zákona nemohly být dvě uvolněné funkce, případně více. Aby prostě ta druhá funkce byla automaticky neuvolněná. A ne tam dělat takovýhle paskvil, co se udělal teďka, který do sebe zatáhl nejen ty starosty neuvolněné, případně hejtmany, jestli nějaký je – asi není – ale zatáhl do sebe řadu vesnických neuvolněných zastupitelů atd., když třeba on někde je, že tam vykonává nějakého radního na kraji uvolněného. A vesnici pomáhá jako neuvolněný. Tak už je seseklej a tak dál.
To znamená, že tito, ten specifický druh neuvolněných zastupitelů, budou mít dvě restrikce. Jednu restrikci, jako že jsou neuvolnění oproti uvolněným, tam je to procento, co záleží na zastupitelstvu, jestli jim nějaký dá a v jaké výši. A pak druhá restrikce, že se ještě z té druhé restrikce vypočítá 40 %. No to přece je naprosto nespravedlivý a téměř bych řekl zhoubný. Dokonce, a to pozor, to bylo bez mé zásluhy, na to upozorňuji, to nazdvihlo předsedu mého politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj Martina Půty. A svolal představenstvo, které přijalo usnesení, z něhož vám přečtu alespoň první tři body:
1. „Představenstvo Starostů pro Liberecký kraj považuje zásah Poslanecké sněmovny méně platů v samosprávách během projednávání platů ústavních činitelů za chybný krok.
2. Představenstvo Starostů pro Liberecký kraj konstatuje, že tento návrh trestá starosta, místostarosty a další uvolněné zastupitele za práci v krajských zastupitelstvech. A dalších samosprávných orgánech. A stejně tak trestá uvolněné krajské zastupitele za práci v obecních zastupitelstvích a radách.
3. Představenstvo Starostů pro Liberecký kraj konstatuje, že návrh Poslanecké sněmovny fakticky rozděluje neuvolněné zastupitele krajských a obecních samospráv do dvou kategorií. Návrh zcela ignoruje charakter a podstatu neuvolněné funkce. Tedy vykonávání současně s výkonem jiného povolání, práce nebo podnikatelské činnosti.“
No to je ono, že jo? Podstata neuvolněného je, že je právě neuvolněný, že vykonává nějakou práci někde jinde, něco dělá, že jo? A teď děláme z některých vlastně jako horší, těch neuvolněných, než těch druhých. Toto usnesení pokračuje dál dvěma body. V jednom se žádají senátoři zvolení na kandidátce Starostů pro Liberecký kraj nebo s jejich podporou, aby se pokusili Senátu výše uvedený zásah Poslanecké sněmovny eliminovat. To znamená vyřadit. A navrhuje i všem senátorům zvoleným na kandidátce partnerského hnutí STAN o totéž.
Následně se to rozšířilo, že jsme se to touto žádostí obrátili na všechny senátory celého Senátu. Se žádostí o vyřazení. No a dneska přišel dopis přímo předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla kvůli tomu, aby se to taky zrušilo. I od něj si dovolím tady citovat jeden odstavec:
„Dovolte, abych upozornil na skutečnost, že navrhované znění odporuje ústavnímu principu zákazu diskriminace, rovnosti a práva na samosprávu. Navrhovaný zákon vytváří nerovné podmínky pro členy zastupitelstev, kteří vykonávají více funkcí. Tímto způsobem dochází k diskriminaci na základě počtu funkcí. Což je v rozporu s principem rovnosti dovnitř zákonem. Pokud bychom hledali paralelu v zákoníkovi práce, limitaci v odměňování nenalezneme. Zákon nestanovuje limity počtu úvazků nebo počtu pracovních dohod jednomu zaměstnanci. Logicky je zaměstnanec ohodnocen za každou odvedenou činnost. Nicméně v případě tohoto návrhu je tento mechanismus porušen. Každý člen zastupitelstva by měl být spravedlivě odměněn za svou práci a odpovědnost. Nelze také použít analogický princip pro výši odměn u souběhu funkce poslance a senátora a funkce uvolněného člena zastupitelstva. A v rámci výkonu funkce v sektoru územních samosprávných celků je již zohledněno odměňování uvolněných a neuvolněných. V případě jedné uvolněné a druhé neuvolněné již nelze dále krátit výši odměny. Zákona na tuto situaci již pamatuje.“
A tak dále. Koneckonců ten mail byste měli mít všichni ve svých schránkách. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vím, že mnozí z nás jsou tlačeni k tomu, abychom nepřekáželi. Abychom to odmávali a pan prezident to ještě dneska podepsal. Abychom tím nepřidávali práci účetním, aby oni to vyplnili už prvního února. Ale tady jde o příliš mnoho. Tady jde o příliš mnoho. Proto vyzývám všechny, aby se ten návrh, tak jak přišel ze sněmovny, nepodpořil. A podpořily se pak některé, nebo nejlépe všechny ty pozměňovací návrhy. Znovu to opakuji, to, co jsem říkal na začátku – sněmovna, vláda a pak sněmovna, pak Senát měli jediný úkol de facto. Mohl vzniknout návrh novely zákona, kde by bylo napsáno, že v příslušném zákoně se do paragrafu X odstavce Y písmeno Z po slovech „to a to“ vsunuje číslovka „3“. A bylo by hotovo. To stačilo, aby se stalo. Namísto toho jsme obdrželi zákon, který spíše než zákonem je skutečně paskvilem.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
