Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, v roce 2000 vláda předsedy Miloše Zemana a místopředsedy Vladimíra Špidly a v roce 2002 obě komory Parlamentu ČR schválily novelu zákona, který postavil platy ústavních činitelů do vyvážené a proporcionální roviny a učinil závislými na průměrné mzdě. S jednou výjimkou, o které se zmíním dále, mohl tento model platit do dnešních dnů bez jakýchkoli zásahů zákonodárců. Namísto toho zákonodárci v průběhu dalších let ústavní činitele rozštěpili, sami sebe dehonestovali na spíše podústavní činitele a své platy si vůči průměrné mzdě opakovaně poměrově snižovali v zoufalé a především marné snaze si nepohněvat voliče. Paradoxně často ti, kteří bořili systém zpočátku nového tisíciletí či jeho poslední zbytky, volali po zavedení systému, který právě bořili. Poslední kapka a vrchol těchto počínání přišel do Senátu v těchto dnech. Já pevně věřím, že ho Senát jednoznačně odmítne. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych probral celou historii vývoje platů ústavních činitelů, a z toho speciálně zákonodárců, od sametové revoluce. Zaprvé pevná výše platu byla stanovena v letech 1990 až 1995 dle zákona č. 371/1990 Sb. V roce 1991 byl plat ve výši 7 000 Kčs. Oproti průměrné mzdě předminulého roku 1989, která činila 3 170 Kč, se jednalo o 2,21násobek. V roce 1995 byl plat ve výši 16 100 Kč, to znamená oproti průměrná mzdě z předminulého roku 1993, která činila 5 904 Kč, se jednalo o 2,73násobek. Zadruhé výše platu odvozená od platu na ministerstvech v letech 1996-2003. Od vyhlášení zákona č. 236/1995 Sb. v roce 1995 se platy určovaly podle platové základny, která se odvozovala od platu na ministerstvech.

Platovou základnu tvořil souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených pro zaměstnance ministerstev. S tím, že představitelům státní moci náležel další plat ve výši měsíčního platu. Takto bylo zaručeno, že platy zákonodárců byly vyšší i než nejvyšších ministerských úředníků. Ovšem při nezapočítání jejich, tím myslím těch úředníků, příplatků za vedení. To znamená naprosto rozdílný stav od současnosti, kdy platy zákonodárců jsou hluboko pod úrovní platů, včetně nejrůznějších odměn vysokých ministerských i jiných státních úředníků. Jenom pro ilustraci – dle tehdejšího znění zákona by dnes činil plat zákonodárců bez příplatku za funkce 140 tisíc korun, neboť nejvyšší platový tarif tehdy pro ty úředníky ministerské činil 72 000 Kč. A možný osobní příplatek podle zákoníku práce 100 %. Při započítání 13. platu dokonce 156 tisíc. Zatímco dnes ve skutečnosti činí 90 785 korun. Což je platová základna 84 060 krát 1,08.

Zatřetí výše platu odvozena od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře od roku 2004. Dne 12. července 2002 byla s účinností od 1. ledna roku 2004 vyhlášena ve Sbírce zákonů část 33. novely zákona 309/2002 Sb., která zněla, cituji:

„Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře, dosažené podle zveřejněných údajů ČSÚ za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí se Sbírce zákonů sdělením.“

Jak jsem již uvedl v úvodu, tato část novely byla schválena přesně ve znění vládního návrhu z roku 2000, který jako sněmovní tisk č. 794 schválila 1. listopadu 2000 tehdejší vláda, podepsal tehdejší premiér Miloš Zeman a první místopředseda Vladimír Špidla a rozeslána poslancům 15. prosince 2000. Výše uvedené tedy znamená, že to byl premiér ČR Miloš Zeman, který již v roce 2000 navrhl a poté v roce 2002 v parlamentu prosadil závislost platu představitelů státní moci na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře spolu s zavedením platové základny ve výši trojnásobku průměrné mzdy. A současně pro představitele státní moci ponechal v zákoně další plat. A proč jenom v porovnání se mzdou nepodnikatelské sféře? No protože, jak poslanec Marek Benda později vzpomínal, nepodnikatelská sféra byla určena proto, že mzdy v podnikatelské sféře byly tehdy vyšší.