Děkuji za slovo. Já nemám rád, a asi nikdo z nás to nemá rád, když se někdy zpravodaj dostane do modu, kdy v závěrečném slově, které má být čistě zpravodajské, či ve zpravodajské zprávě, která má odrážet diskusi na výboru, tak z toho potom udělá, řekněme, vlastní názor, vlastní vystoupení. Proto jsem se přihlásil, abych možná některé věci okomentoval a nezneužil zpravodajské pozice jako poslední.

Já bych rád řekl jednu, a to říkám bez ironie, zásadní věc. EU nebo, řekněme, v tom evropském tisku je napsáno, že opatření budou stát do roku 50 35 mld. Kč. V logice toho, co se stalo včera a co se děje teď, by se to mělo týkat asi jen věcí, které se týkají otěru pneumatik a brzd, protože po roce 35 už se budou vyrábět elektrovozidla.

Není úplně pravdou to, co tady padlo. Samozřejmě se nezlobím na kolegy, že by se nevyráběla žádná auta se spalovacím motorem. Návrh předpokládá, abych byl spravedlivý, že ta úplně nejmenší auta a pak zase jiná auta, asi ta velká, záchranné sbory a tak, že mohou mít výjimku. Jak to dopadne, nevíme, ale mluví se o tom, že mohou mít.

No nicméně má-li být vynaloženo, ten předpoklad, který nejenom já, byť já jsem technik a dokonce mé vzdělání bylo vedeno tímto směrem, myslím technicky, tak nemám tu akci, abych se postavil do role toho, kdo tomu skutečně rozumí, ale když jsem při jednání s laboratořemi a lidmi, kteří se tím výrazně zabývají, tak těch 35 miliard euro považují za ne konečnou částku, protože ten problém je v tom – a tím odpovím panu kolegovi, senátoru Krskovi, přes paní předsedající – je dobře, že jste uvedl ta procenta. Ten problém je v tom, že oni neví, jak k těm procentům dojít. Jako v tom já vidím ten zásadní problém. Že ten vývoj se teď předpokládá. A že by měl nastat. Nicméně to, co mně přijde nesmyslné, je to, že stanovíme nějaké procento a řekneme si, že tam prostě dojdeme. A teď použiju jeden příklad, aniž bych vás všechny chtěl zdržovat. Existuje z roku 2008 nebo 2009 rozhodnutí, že do roku 2030 přestaneme skládkovat. Teď se dívám na starosty, bývalé starosty, všech se to bude týkat. A teď to znamená skládkovat odpad jako takový. A teď si vemte, že máme rok 2023. Já jsem před 3 nebo 4 lety se byl podívat na pyrolýzu a prostě na některé formy spalování v Anglii a jinde po Evropě. A vždycky to byl v uvozovkách „fejk“, protože to bylo téměř laboratorní zařízení, které buď tedy to byla laboratoř, anebo to bylo, zrovna se spalovaly zrovna tou pyrolýzou odpady, které jsou velmi žádoucí. Například pneumatiky. To znamená, vyrábí se z nich uhlík, spalují se nádherně, ještě z toho je olej. Opravdu to je výborné, ale ten směsný odpad se k tomu vlastně, aby to fungovalo, nemůže dát v nějakém větším množství, které by nebylo zanedbatelné z pohledu toho, co děláme.

Ano, je to správný úkol, směřovat k tomu, abychom měli méně odpadu. Ano, je pravdou, že jednu třetinu bioodopadu tvoří vyhozené jídlo, které bychom neměli ani nakupovat, tím pádem ani vyrábět. A to si myslím, že je správná zelená teorie. K tomu já se přidávám, abychom nevyráběli to, co nemůže spotřebovat, a nekupovali to, co nesníme. A nevyhazovali. Ale pravdou je, že jsme v roce 2023 a my vlastně nemáme žádnou technologii, v tuhle chvíli reálnou, která by naplnila to usnesení. A jak to skončí? Já nechci hádat. Máme 7 let ještě. Ale obávám se, že v tuhle chvíli nikdo nevymyslel zatím nic, co se předpokládalo v roce 2009. A to proto, že jsme měli jiné problémy a řešili jsme asi jiné věci. To je jedna věc. Jestliže chceme zakázat od roku 2035 výrobu spalovacích motorů, proč se tady trápíme vynakládáme tak ohromné prostředky na tom, abychom, kromě těch brzd tedy a kromě... teď mi to vypadlo, co vlastně tam ještě bylo. Jo, kromě těchto škodlivin, tak proč tedy u těch ostatních věcí na těch pár let jaksi mít tak velké ambice? To se mi zdá nesmyslné. Ale věřím, že tímto směrem se tím nikdo nezabýval.

Tedy pardon, to byly emise z brzd pneumatik. Tak ty tady určitě nějaké budou. Takže některá úspornost v těch zařízení, to je určitě těžké. A když si vezmete, takové nařízení tady bylo asi před 15 lety, to si pamatují starostové, kdy se musely měnit baterie v zařízeních stravovacích, školách, školkách, z normálních na pákové. No tak to jsme viděli, že to byl, ano, to byl ten úžasný lobbing. Protože to nařízení neplatí pro operační sály, ale platí jenom pro ta stravovací zařízení, což je pochopitelný nesmysl. A já jsem přesvědčen, že ano, musíme se bránit tomu, ale někdy to prostě nestihneme, nebo to děláme špatně. A ty nesmyslné věci se potom skutečně prostředí.

Co je to dojezdová úzkost, ví asi každý z nás. Já si pamatuji, když jsem kdysi se svými ještě tehdy 4 malými dětmi v minus 20 mi ukazovalo nula. Jel jsem krajinou, kudy projede jednou za den nějaké vozidlo. A já jsem měl dojezdovou úzkost, co budeme dělat, když bych nedojel k pumpě. Dopadlo to dobře. Dojel jsem. Ale chápu, že ta dojezdová úzkost, my jsme se tomu usmáli, když jsme to slyšeli poprvé, ale určitě to není termín, který je hloupý. Já jsem to říkal na výboru a budu vás tím obtěžovat i teď. Minulý týden jsem, předminulý týden, když bylo u nás minus 15, tak byly na cestách kolony. A pak se ukázalo, že to vytváří elektrovozidla, protože ty by do Prahy pochopitelně nedojely, když by měly topit při minus 15, foukat atd., odmlžovat skla. Takže ona to je a není legrace už teď. Protože elektrovozidlo v současné době na dojezd do Prahy z našeho konce republiky je nepoužitelné, protože musíte nejméně jednou dobíjet tedy, že? A pak ti lidi jeli v místech, kde mohou jet 90, tak jeli 60. A na dálnici ta auta jela 100, že? Takže se vytvářela kolona těch, kteří chtěli jet 130. Takže to není, to skutečně už teď zažíváme, že to není tak úplně jednoduché. Jsou tady námitky, že to sem doveze a vyrábí Čína.

No, já předpokládám, není to v tom textu, ale je jasné, že by ty limity měla mít všechna vozidla, která se budou prodávat na tom trhu, protože většinou to tak platí. Pak je nedoveze ani Čína, ale v tuhle chvíli si nedovedeme představit, když vidíme válku a zásadním útokem je vždycky útok na ty uzly výroby elektrické energie, jestli tento směr dlouhodobě podporovat, když je schválen? Nebyl schválen nějakou výraznou většinou, ale pokud se nemýlím, tak večera hlasovalo 340 poslanců pro, 287 nebo 290 – neberte mě za slovo – europoslanců hlasovalo proti. A pak se nějací zdrželi, nějací tam nebyli. Nicméně faktem je, že jsme si asi ještě před 5 lety, nebo tedy já jsem si nedokázal představit, že něco takového by se dalo schválit.

Takže tolik k tomuto. Takže já skutečně, jako člověk, který – a neříkám to zase ironicky – který chce, anebo vidím, že Evropská unie je jediná asi nebo je to jedna z cest, která státy rozptýlené po Evropě může udržet tak, že můžeme být dobrým konkurentem, ať už Americe, nebo jiným ekonomikám. Tak v tuto chvíli si myslím, že jdeme opravdu špatným směrem. A ve chvíli, kdy se ukáže, že ten náš směr je skutečně neživotný, tak my uvolníme a budeme muset uvolnit ty bariéry. A výrobu, kterou jsme opustili, tak my budeme muset nahradit tím dovozem. A to bude určitě ztráta pro Evropskou unii. Takže myslím si, že ty příspěvky, které tady byly, ta drtivá většina samozřejmě z vás si to uvědomuje. Já samozřejmě... Asi nedokážeme bojovat s lidmi, kteří ten zelený úděl mají jako víru, s tím se pak už asi bojovat nedá. To je něco jiného. Děkuji.