Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče.

Já zcela uznávám to, co předřečník vytkl tomuto návrhu změny ústavního zákona, ale jako člověk, který byl členem vlády, tak vám můžu říct, že bychom měli hledat velmi poctivě důvody, jak to udělat tak, aby to ústavně, legislativně bylo v pořádku. Ne tak dlouho je to, co už nejsme součástí Rakousko-Uherska. V Rakousku zůstala tato praxe. My jsme tam byli taky, někteří senátoři, bylo to v některém z minulých období. Zdálo se, že tato praxe tam nedělá vůbec žádné problémy. Naopak, co dělá problémy, tak jestli někdo z nás se domnívá, že ministr by měl pracovat 8 hodin denně, od sedmi do patnácti hodin, pak jít domů, tak to možná tak bude, ale ministr by měl pracovat, kromě spánku, tak ta jeho funkce zabírá celý den.

Je mnoho, mohl bych tady vyprávět mnoho případů a příkladů, kdy už vylétlo letadlo s ministrem, poslancem, pak se něco stalo a vládní letadlo se otočilo, přistálo zpátky, aby on mohl jít do Poslanecké sněmovny. Všichni se na to tváříme tak, že to jsou možná letové hodiny a cvičení pilotů, nebo něco jiného, nebo že to je jedno. Opozice samozřejmě může být ráda, protože komplikuje koalici v tomto smyslu jistě život. Ale mnoho setkání, nejenom domácích, ale i zahraničních, a bylo by dobře to možná sepsat, kolika důležitých jednání se ministr nezúčastnil proto, že sněmovna zvolila ne předpokládaný průběh, to znamená mimořádné svolání, nebo se prodlužovala sněmovna proti původnímu programu apod. A pokud ta jednání byla naprosto zásadní, teď to je, řekněme, koalice, pokud se vytvoří, tak bude mít 108... Ale v dobách, kdy to bylo 101, tak to bylo naprosto zásadní. Tito lidé tam museli prostě přijít.

Dokonce by se možná dalo dneska, zpětně už těžko, ale vyčíslit, o kolik miliard ČR přišla, protože to je tak, že ta domácí politika, protože jsme voleni tady doma, pro mnohé nebo pro nás všechny samozřejmě je dominantnější než nějaké jednání v Bruselu. To jednání bylo zcela jistě mnohdy tedy velmi zásadní, bylo o financích, penězích, dotacích. To jsou věci, kde je potřeba, aby ten zástupce byl. Pokud je to člen vlády a zároveň poslanec, tak on musí velmi vážit, kdy tam tedy být může, kdy nemůže, a věřte mi, že 27 států se nebude řídit tím, co zrovna dělá Poslanecká sněmovna ČR.

To znamená, já to vidím z tohoto praktického hlediska. Jsem přesvědčen, že se to, jestli tady pan senátor Canov měl výhrady, komise a tak dále, určitě by bylo dobře, chápu, že v tomto módu možná to nemůže být schváleno, ale zcela jistě je daleko více praktických a dobrých důvodů, aby ministři mohli mít uvolněné ruce. Vezměte si ten seznam náhradníků, který je poměrně dlouhý. Já jsem přesvědčen, že někteří náhradníci samozřejmě by neměli být náhradníci, protože kdyby tam vstoupili, tak podle mě by měli být plnoprávnými poslanci apod., protože v tu chvíli jimi jsou, hlasují atd. Ale můžeme se určitě podívat a poučit se z klouzavých mandátů jiných zemí, které jistě nemůžeme nazvat, že jsou nedemokratické nebo méně demokratické než ta naše.

Já z tohoto praktického důvodu, z osobních zkušeností, jsem přesvědčen, že klouzavý mandát je záležitost, která by v našem ústavním pořádku zavedena být měla. Zcela jistě by to přispělo možná k větší efektivitě práce vlády.

Děkuji.