Vydání mezinárodního zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a na bývalého ministra obrany Galanta Mezinárodním trestním soudem (ICC) nemá zastínit to, co mu předcházelo: barbarský útok Hamásu na civilisty v Izraeli 7. října 2023. Jak v tomto kontextu chápat rozhodnutí soudců?

Premiér Netanjahu od počátku označuje izraelskou reakci za „válku“.

Tím na sebe od první chvíle vztáhl pravidla pro vedení války. Jak známo, i pro vedení války existují pravidla. Ta se vymezují v rámci  mezinárodního práva válečného. A protože během válek je třeba mít ohled na civilní obyvatelstvo, bojové operace podléhají pravidlům také práva humanitárního. 

Pravidla mezinárodního práva v takovém případě nerozlišují, zda účastník válečného střetu je agresorem či obětí. To se bere do úvahy až při soudním líčení. Pravidly se musí řídit všichni aktéři válečného konfliktu. Zprávy o neúměrně vysokých počtech civilních obětí nebo pochybnosti o způsobu vedení války mají posoudit z hlediska viny a trestu nezávislé soudy. V našem případě půjde o soudy v oblasti práva válečného a humanitárního. 

Přestože rozhodnutí vyvolalo odmítavé reakce u ČR, není nám známo, že by někdo z komentujících přečetl rozsáhlý spisový materiál, na jehož podkladě se soudci ICC rozhodli vyhovět návrhu prokurátora vydat mezinárodní zatykač. A přitom právě v oblasti trestního řízení platí, že každý důkaz je třeba posuzovat v úplném řetězci všech důkazů ostatních, které jsou obsaženy ve spisu. Vynášet soudy bez detailní znalosti spisu je nemístné a neprofesionální a může vést k podrývání autority soudní moci. Stěží si lze představit, že by skupina soudců vyhověla prokurátorovi po osmi měsících zkoumání jeho návrhu zcela nepodloženě.

Bagatelizovat nebo zpochybňovat postavení a činnost ICC (stejně jako jakýchkoliv dalších soudních institucí), zpochybňovat morální integritu a profesní erudici soudců a prokurátorů, nebo volat po rozmanitých formách sankcionování soudu, to vše z důvodu osobních zahraničně politických preferencí či sympatií, je krátkozraké a velmi nebezpečné.

Jsem přesvědčen o tom, že by při hledání spravedlnosti v souvislosti s ochranou lidských životů a lidských práv mělo i nadále platit, že ICC i další soudy jsou zde od toho, aby zajistily, že mezinárodně stanovená pravidla platí pro každého. Nejde o nic jiného než o to hájit zásadu rovnosti před zákonem.