Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové.

Kolega Vilímec už některé věci v podstatě načal, které jsem chtěl říct. Nicméně se obávám transpozic všeobecně. Paradoxní je, že tady bylo i krásně řečeno panem senátorem Wagenknechtem, který se tím zabýval, že my transponovat ani nebudeme, pokud návrh zákona dnes schválíme.

A co mně vadí ještě o hodně víc, je to, že pořád nabývá různá kontrolní činnost. Mluvíme o tom, nebo vláda mluví o tom, že by ráda snížila počet úředníků cca o 10 %. Ale všechny tyto věci přinášejí další povinnosti, a to nejenom na obce, na samosprávy, ale samozřejmě i na vládní orgány. To znamená, že naopak bude zapotřebí víc lidí při dnešní úrovni digitalizace. Vzpomínám si, že jsme měli skoro nulovou v 90. letech, že první počítač jsem načerno nechal převézt pro radnici v nábytku jedné firmy, která vyvážela nábytek do ciziny, tak nazpátek mi přivezli počítač tehdy za 1 200 německých marek, které jsme vybrali na hřbitově na Božím Daru. Mám dojem, že to byla T602 nebo kolik. A na něm jsme začali pracovat.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Ještě, že to je promlčené, pane kolego.

Je to promlčené, ano. Ale my jsme to měli oficiální, protože na mě přišla kontrola ministerstva vnitra a se zlou se potázala, protože vše bylo v pořádku, každá západní valuta se tehdy zapisovala do sešítku a vybírali pokladničku dva zastupitelé a jeden občan, který se odchytl na ulici. Já bych se ale vrátil k tomuto tématu. V 90. letech jsme zjistili, že je dobré se sdružovat. Proto se zakládala sdružení obcí. Sdružení, protože se obce sdružovaly. Pak někdo chytrý přišel na to, že když se sdružují obce, a ono to není v zákoně o obcích, to bychom měli nějak uzákonit... To přece není možné, aby to fungovalo bez státní správy. Takže se vymyslel svazek obcí. Ale slovo svazek už není sdružování, to už vás svazuje.

My jsme byli asi v 12, nebo 13 takovýchto sdruženích. A tak, jak to řekl předřečník kolega Vilímec, začaly nabývat víc a víc různé povinnosti, začaly nabývat kontrolní orgány, a ono, když potom máte v takovémto svazku 18 obcí a jedna z obcí zapomene, opomene, protože je tam jenom pan starosta, a možná ani paní účetní, vyvěsit, tak je to všechno zase špatně a zákonu to v podstatě nevyhoví.

Takže co jsme udělali? Vystoupili jsme z těch 12, nebo kolika, z poloviny a udělali jsme si volné sdružení obcí. Svazek obcí, podle toho, jak je definován v zákoně o obcích, totiž ještě neřeší jednu důležitou věc. Ty obce, které mají státní hranici. A my se nechceme sdružovat jenom dovnitř vlastního státu, ale my se chceme sdružovat i s těmi, kteří jsou za hranicemi. Takže jsme udělali jednoduchý fígl. Všechno to, co jsme měli, třeba Sdružení obcí centrálního Krušnohoří, pak jsme to přejmenovali na Svazek, vystoupili jsme z toho. A já jsem založil nové volné uskupení 7 obcí, z toho jsou 4 české, 3 německé, scházíme se pravidelně cca jednou za měsíc nebo měsíc a půl, děláme zápisy, dlouhé zápisy, rotuje předsednictví. Vždycky tam, kde se sejdeme, tak ten předseda svolává. Máme za sebou už asi 104. setkání, ty věci, které tam řešíme, protokolujeme. A v případě evropských dotací, nebo i našich dotací, to potom dokládáme, že spolupracujeme. Ale ta výhoda je, my nemusíme nic vykazovat.

Já doporučuji všem, kteří mají tuto možnost udělat to takhle, zrušte svazky obcí. Pokud to není svazek obcí třeba na vodárenskou činnost, protože tam máte infrastrukturu a je to pak hodně složité. Tady bych to pochopil. Ale takové ty svazky, jak tady bylo řečeno, ty obce se dají dohromady jenom proto, aby získaly dotace, aby daly dohromady nějaký společný materiál pro danou oblast, pro daný region.

Takže já všem doporučuji, vystupte z těchto nesmyslných a kontrolovatelných svazků, kdy musíte dělat rozpočtová opatření a všechno to, co tady bylo řečeno. Je to úplně na nic. Dobrovolně se scházejte, nikdo o tom nemusí vědět, a funguje to. A super to funguje. Určitě by to potvrdili třeba pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj.

Na základě toho všeho já ani nevěřím tomu, že všechno to, co tady máme napsáno v relativně malé novele, je v té transpozici, co se chce transponovat. Protože máme zkušenosti, úředníci, a to teď je jedno, jestli je to na samotném konkrétním ministerstvu, anebo to kolikrát funguje tak, že velké pověřené obce, kraje a úředníci na ministerstvech se spojí, a oni to vědí nejlépe. Nikoliv ty obce a starostové, ale úředníci vědí nejlépe, jak to má být. Takže zatěžují, zaplevelují novelizacemi zákonů právní prostředí, v kterém už se nikdo nevyzná, nikdo už nechce dělat skoro starostu. Starostu chtějí dělat jenom ti, kterým to udělá dobře, ale nic pro tu obec neudělají.

Takže já se k těmto věcem, které přicházejí od vlády nebo od jednotlivých ministerstev, stavím velmi skepticky. To samé tady k této novele, a proto dávám návrh na zamítnutí této novely.

Děkuji.