Návrh podepsalo 18 senátorek a senátorů z klubu Starostové a nezávislí, senátorka Adéla Šípová a senátor Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Piráti a senátoři Jaroslav Chalupský a Jaroslav Zeman z klubu ODS a TOP 09. Před Ústavním soudem za skupinu senátorek a senátorů jednal místopředseda Senátu Jan Horník.

"I když Ústavní soud Pandemický zákon jako celek nezrušil, trváme na tom, že takto důležitý zákon byl přijímán ve velkém spěchu. Domnívám se, že podobnému způsobu legislativního procesu by se měl Parlament u zákonů, které omezují základní lidská práva, vyhnout," přivítal rozhodnutí ústavních soudců Jan Horník a ocenil, že nejspornější části zákona, které státu umožňují snižovat náhradu škody občanům v době pandemické pohotovosti o poskytnuté návratné finanční výpomoci, byla vyškrtnuta jako protiústavní.

Ústavní soud ovšem v Pandemickém zákoně nezrušil část, která omezuje náhradu škody za pandemická opatření pouze na skutečnou škodu, nikoli ušlý zisk. Pandemický zákon tedy umožňuje provozovatelům pohostinských zařízení požadovat náhradu například za zkažené potraviny při uzavření provozovny, ale nikoli náhradu ušlého zisku v přiměřené výši. "Ústavní soud řekl, že je věcí rozhodnutí Parlamentu, zda náhradu škody i v části ušlého zisku přizná či nikoli. Nastupující vláda ještě jako opozice tuto náhradu škody požadovala, do zákona se však nedostala. Budu iniciovat změnu Pandemického zákona, aby na podnikatele a další dotčené osoby zákon pamatoval," podotýká Jan Horník.

Právní zástupce senátorů advokát Stanislav Polčák upozorňuje, že v řadě evropských států bylo naopak na zákonné úrovni posíleno právo občanů a podnikatelů na kompenzace za stanovená omezení. "Rozhodnutí Ústavního soudu v otázce náhrady škody vede k významnému paradoxu. V nouzovém stavu se zaručuje vyšší míra práv občanů, protože dle krizového zákona mají nárok na plnou náhradu škody. Ale v době pandemické pohotovosti jim bude zaručena jen náhrada škody skutečné, nikoli toho, co jim ušlo v důsledku vyhlášených opatření. Takový rozpor nepokládám za správný, ani pandemie nemůže vést k takovému oslabení ústavních práv," uvádí Polčák a zdůrazňuje, že Ústavní soud stál nepochybně před složitým rozhodnutím, kdy musel vážit, že pandemii stát nevyvolal.

"Nicméně stát přikázal řadu opatření, která se citelně dotkla podnikatelů, vlastníků či běžných občanů. Jistá míra kompenzace by měla být součástí ústavní ochrany. Zákon by měl být z důvodu jejich právní jistoty změněn," uzavírá advokát Polčák.