„Mám toho dost. Přestěhuju se do Dánska, tam mají klimatický zákon, ratifikovanou Istanbulskou úmluvu, manželství pro všechny, sociální státní byty...,“ přečetl jsem si povzdech na twitteru (X).

Já tedy když se bavím s mladými lidmi v realitě a ne tady na sociálních sítích, tak neexistující „klimazákon“ nebo tzv. manželství pro všechny apod. jsou jako problém viděny jen jejich malým zlomkem.

Ale co naopak řešit chtějí, to je dostupnost hypoték a bydlení (ale fakt ne nějaké „státní“ a dotované byty), digitalizaci, která fakt funguje, spravedlnost, což není stav, když za znásilnění dostane pachatel míň let ve vězení než za to, že si doma pěstoval konopí, nebo aby brigáda na dohodu či rozjezd podnikání nevypadalo jako přehlídka byrokracie...

To (a další) jsou reálné problémy, které řešme, pokud chceme i pro mladé lidi udělat náš stát atraktivní, ne toto pozérství.