Neustálé sebemrskačství a omlouvání se za poválečný odsun Němců nikomu nepomůže.

Velké emoce vzbudil dotaz redaktora ČT Papadopulose na prezidenta Zelenského týkající se teoretického poválečného odsunu Rusů z Ukrajiny. Je to otázka legitimní a jednoduchá, ale realita složitá. A to i z toho pohledu, že z velké části jsou obětmi ruské války s Ukrajinou právě její ruskojazyční občané.

Dotaz však rozdmýchal v některých kruzích další díl nekonečné debaty o poválečném odsunu Němců z Československa.

Tyto neustálé snahy o sebemrskačství a neustálé omlouvání se nikam nevedou. Odsun Němců z Československa byl naprosto legitimní poválečný krok. A hlavně na základě rozhodnutí mezinárodního společenstvím.

Ne, nemusíme se tak za něco neustále omlouvat.

Nikdo to po nás nechce, vztahy s Německem máme dobré, historické křivdy jsou součástí historie a obě strany to i uznaly - třeba Česko-německou deklarací z roku 1997.

Přesto mají někteří neustálou potřebu se tímto tématem bičovat. Čemu to pomůže? Vůbec ničemu, jen se pár lidí utvrdí ve své „morální nadřazenosti“.

A pokud jde o konkrétní dopady odsunu, tak si spíš přiznejme, že problémy způsobilo spíš dosídlování a následný fakt, že se problémy pohraničí dlouhá desetiletí neřešily. Nejsem fanouškem kolektivní viny, ale zároveň nemůžeme odsun Němců posuzovat dnešníma očima. Tak to prostě je.