Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, ctěné kolegyně, vážení kolegové,

já vnímám dnešní novelu jako součást opatření, kterým se teď snažíme řešit mimořádnou situaci, v které se naše země a Evropa ocitla. Je to samozřejmě mimořádná situace spojená zejména s ruskou agresí na Ukrajině, která přináší nečekané státní výdaje, které jsou spojené samozřejmě nejen s humanitární a zbrojní pomocí napadené zemi, ale samozřejmě třeba také s potíráním energetické krize vyvolané také tímto válečným konfliktem. A v tomto kontextu už uvažuji delší dobu, víme, že válka postoupila do druhého roku svého šíleného dějství, a proto jsem byl upřímně zaskočen, když jsem v lednu podepisoval nový platový výměr jako čerstvý senátor.

Sotva dva měsíce po mém nástupu došlo k dnes již několikrát zmiňovanému odmrazení platů a říkal jsem si „stát by měl šetřit“, moc jsem neviděl logiku v tomto činu. Pak jsem byl jako zastupitel pár týdnů nato účastníkem hlasování o zvyšování odměn komunálních politiků, které opět přišlo v době, kdy bych ho nečekal. Spíše jsem naopak vnímal kolem sebe, že je spousta lidí, kteří jsou připraveni si tzv. utahovat opasky, což byl termín používaný v době klausovské vlády, jsou připraveni přinášet určité oběti tomu, abychom pomohli potřít válečný konflikt na Ukrajině v podobě snížení úrovně osobního komfortu. A právě z tohoto pohledu bych se styděl dnes pro tuto novelu zvednout ruku, byť řadu logiky její přípravu chápu.

Já vidím samozřejmě problém v tom, a to už tu dnes zaznělo, že je to pouze vytržený jeden segment společnosti, zrovna konkrétně důchodci, což, jak už tady také zaznělo, je symbolicky opravdu nešťastné. Ale my bychom tu měli schvalovat nějaký soubor úsporných opatření tak, aby bylo zřejmé, že utahování opasků se skutečně týká celé společnosti. A pak rozhodně z mé strany podpora takovému souboru opatření bude možná. V této situaci, jak je nastavena teď, tak opravdu nemohu tuto novelu podpořit.