Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tento tisk na své schůzi 20. října 2021. Zaujímá stanovisko, které je přílohou toho usnesení. Vy si to, jak už tady zaznělo, můžete najít, nebo možná to máte u sebe. Mimo jiné bych poukázal asi na tři věci. Poukazujeme na to, že dopady zvyšujících se cen energií jako následky zelené transformace ještě dále zhoršují situaci v méně rozvinutých regionech a vyloučených lokalitách, takže je třeba tuto situaci urychleně řešit. Upozorňujeme na to, že Sociální fond pro klimatická opatření pro ČR není při současném růstu cen dostatečně ani na pokrytí potřeb zranitelných domácností, přičemž počet takovýchto domácností a osob značně stoupá. A dále mj. bych chtěl připomenout, že konstatujeme, že tento fond nemůže principiálně fungovat, pakliže negativní důsledky zelené politiky budou doléhat na neúměrně rostoucí počet domácností a malých firem. A požadujeme, aby EU důsledně uplatňovala původní základní politiky soudržnosti, dříve, než budou obrovské finanční ............. nasměrovány na jiné politiky. Při projednávání tohoto tisku v našem výboru jsem se také podíval, jak tuto záležitost projednával právě zmiňovaný sociální výbor. To možná máte také v podkladech, ale připomenu alespoň dva zásadní body, které mě zaujaly, aniž bychom to předtím s kolegyní Šípovou konzultovali. Sociální výbor mj. v bodě 2 připomíná, že pro úspěch realizace klimatických opatření je zcela klíčová dlouhodobá podpora širokých skupin obyvatelstva a demokratická podstata této transformace. Zdůrazňuje, že zelená transformace má větší negativní dopady na členské státy a regiony, které se vyznačují nižšími průměrnými příjmy. S tím se naprosto ztotožňuji a z toho vychází i v podstatě naše původní usnesení. Z té zpravodajské zprávy bych ze 13 stran možná připomněl aspoň několik málo bodů. Ten fond má být ustaven na období let 2025 – 32, tedy na osm let, začne tedy reálně fungovat až od roku 2026, ale do té doby nám zbývají čtyři roky. Jsou určena řešení sociálních dopadů na zranitelné domácnosti, ale také na zranitelné – otázka, co to je – mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Dále v té své zpravodajské zprávě o tom byla také diskuse, jsme se věnovali několika dalším věcem právě mj. tomu, že financování má být zajištěno z vlastních zdrojů unie, a to právě od roku 2026 z příjmů z obchodování s emisními povolenkami z budov a silniční dopravy. Ale to je přesně, jak už tady bylo zmiňováno. Nejdřív ty peníze se musí někde vybrat, znova v podstatě stejně nakonec od těch lidí tak či tak, a pak je budeme přerozdělovat.

Rád bych připomněl, že my nemáme definovanou tu zranitelnou domácnost nebo nemáme definovanou energetickou chudobu, ať už na úrovni ČR nebo celé unie. Ale kdybych si vzal na pomoc třeba britskou definici té energetické chudoby, tak v naší republice by to už dneska bylo v podstatě desítky procent lidí. Sociálně-klimatický fond nastoluje více otázek než odpovědí a předkládá více problémů, než nabízí řešení. Především představuje, když už jsem tady citoval v tom svém původní vystoupení, větší a stále větší administrativní a byrokratickou zálež, než bylo zvykem doposud. Ono se těžko tedy předpokládá, jak to celé bude fungovat. Je před námi 5 let a těžko předpokládat, ale člověk se může podívat zpátky, jak podobné mechanismy zafungovaly v minulosti. Víme, jak zvládáme asi směřovat sociální a další pomoc těm nejvíce potřebným. Asi všem je nám známá situace, a teď se o tom poplatku hodně mluví, doplatek, příplatek za bydlení, tak to dneska tvoří 10-13 miliard ročně. A sami přece musíme vidět, jak je tento nástroj účinný. V roce 2009 teprve začal existovat a do té doby jsme neměli lidi na ulicích. Je tedy otázka, jak dopadne tento fond s dávkami na energetickou chudobu.

B) O kohezní politice jsem tu mluvil, jak nefunguje, jak ji nezvládáme. Nezvládáme ani zásadně jednoduchý úkol, aby peníze ve stovkách miliard v každém plánovacím období směřovaly do regionu, kam patří. Nedokážeme to. Ani si to nedokážeme přiznat. Čili jak může fungovat další nástroj, který tady vymýšlíme? A je zřejmé, že ty negativní dopady budou na obyvatelstvo zase velmi různorodé. Prostě bude se to hodně lišit podle regionů. A jistě ten větší dopad bude zase v těch méně rozvinutých regionech. Tady byla debata o tom, že by tento fond mohl financovat pro domácnosti taková opatření, jako je v podstatě nová zelená úsporám. To je do jisté míry pravda, ale i to má své specifika. V regionu, kde máte 10% nezaměstnanost, kde je 15 % romského obyvatelstva, kde 30 40 možná více procent obyvatel, lidí bere plat 20 tisíc, tak jsou všechny tyhle ty nástroje v podstatě neúčinné, protože ani na takovou pomoc ti lidé nedosáhnou.