Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tento tisk na své schůzi 20. října 2021. Zaujímá stanovisko, které je přílohou toho usnesení. Vy si to, jak už tady zaznělo, můžete najít, nebo možná to máte u sebe. Mimo jiné bych poukázal asi na tři věci. Poukazujeme na to, že dopady zvyšujících se cen energií jako následky zelené transformace ještě dále zhoršují situaci v méně rozvinutých regionech a vyloučených lokalitách, takže je třeba tuto situaci urychleně řešit. Upozorňujeme na to, že Sociální fond pro klimatická opatření pro ČR není při současném růstu cen dostatečně ani na pokrytí potřeb zranitelných domácností, přičemž počet takovýchto domácností a osob značně stoupá. A dále mj. bych chtěl připomenout, že konstatujeme, že tento fond nemůže principiálně fungovat, pakliže negativní důsledky zelené politiky budou doléhat na neúměrně rostoucí počet domácností a malých firem. A požadujeme, aby EU důsledně uplatňovala původní základní politiky soudržnosti, dříve, než budou obrovské finanční ............. nasměrovány na jiné politiky. Při projednávání tohoto tisku v našem výboru jsem se také podíval, jak tuto záležitost projednával právě zmiňovaný sociální výbor. To možná máte také v podkladech, ale připomenu alespoň dva zásadní body, které mě zaujaly, aniž bychom to předtím s kolegyní Šípovou konzultovali. Sociální výbor mj. v bodě 2 připomíná, že pro úspěch realizace klimatických opatření je zcela klíčová dlouhodobá podpora širokých skupin obyvatelstva a demokratická podstata této transformace. Zdůrazňuje, že zelená transformace má větší negativní dopady na členské státy a regiony, které se vyznačují nižšími průměrnými příjmy. S tím se naprosto ztotožňuji a z toho vychází i v podstatě naše původní usnesení. Z té zpravodajské zprávy bych ze 13 stran možná připomněl aspoň několik málo bodů. Ten fond má být ustaven na období let 2025 – 32, tedy na osm let, začne tedy reálně fungovat až od roku 2026, ale do té doby nám zbývají čtyři roky. Jsou určena řešení sociálních dopadů na zranitelné domácnosti, ale také na zranitelné – otázka, co to je – mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Dále v té své zpravodajské zprávě o tom byla také diskuse, jsme se věnovali několika dalším věcem právě mj. tomu, že financování má být zajištěno z vlastních zdrojů unie, a to právě od roku 2026 z příjmů z obchodování s emisními povolenkami z budov a silniční dopravy. Ale to je přesně, jak už tady bylo zmiňováno. Nejdřív ty peníze se musí někde vybrat, znova v podstatě stejně nakonec od těch lidí tak či tak, a pak je budeme přerozdělovat.

Rád bych připomněl, že my nemáme definovanou tu zranitelnou domácnost nebo nemáme definovanou energetickou chudobu, ať už na úrovni ČR nebo celé unie. Ale kdybych si vzal na pomoc třeba britskou definici té energetické chudoby, tak v naší republice by to už dneska bylo v podstatě desítky procent lidí. Sociálně-klimatický fond nastoluje více otázek než odpovědí a předkládá více problémů, než nabízí řešení. Především představuje, když už jsem tady citoval v tom svém původní vystoupení, větší a stále větší administrativní a byrokratickou zálež, než bylo zvykem doposud. Ono se těžko tedy předpokládá, jak to celé bude fungovat. Je před námi 5 let a těžko předpokládat, ale člověk se může podívat zpátky, jak podobné mechanismy zafungovaly v minulosti. Víme, jak zvládáme asi směřovat sociální a další pomoc těm nejvíce potřebným. Asi všem je nám známá situace, a teď se o tom poplatku hodně mluví, doplatek, příplatek za bydlení, tak to dneska tvoří 10-13 miliard ročně. A sami přece musíme vidět, jak je tento nástroj účinný. V roce 2009 teprve začal existovat a do té doby jsme neměli lidi na ulicích. Je tedy otázka, jak dopadne tento fond s dávkami na energetickou chudobu.

B) O kohezní politice jsem tu mluvil, jak nefunguje, jak ji nezvládáme. Nezvládáme ani zásadně jednoduchý úkol, aby peníze ve stovkách miliard v každém plánovacím období směřovaly do regionu, kam patří. Nedokážeme to. Ani si to nedokážeme přiznat. Čili jak může fungovat další nástroj, který tady vymýšlíme? A je zřejmé, že ty negativní dopady budou na obyvatelstvo zase velmi různorodé. Prostě bude se to hodně lišit podle regionů. A jistě ten větší dopad bude zase v těch méně rozvinutých regionech. Tady byla debata o tom, že by tento fond mohl financovat pro domácnosti taková opatření, jako je v podstatě nová zelená úsporám. To je do jisté míry pravda, ale i to má své specifika. V regionu, kde máte 10% nezaměstnanost, kde je 15 % romského obyvatelstva, kde 30 40 možná více procent obyvatel, lidí bere plat 20 tisíc, tak jsou všechny tyhle ty nástroje v podstatě neúčinné, protože ani na takovou pomoc ti lidé nedosáhnou.

Třetí poznámka a negativní zkušenost je s podobným fondem. Říká se mu fond spravedlivé transformace. Nevím proč spravedlivé, protože to je jenom další alibi. Tak jako ten fond, který právě projednáváme. A to je fond, který má pomoci těm regionům, kde cíleně, úmyslně dochází k útlumu využívání uhlí. Já bych to ukázal jenom na 4 příkladech, jednoduše a stručně, jak to nemůže fungovat. A jak vlastně takovýchto fond, respektive ta proměna toho regionu bude směřovat jenom k dalšímu úpadku těchto regionů. Tak zaprvé my k tomu evropskému příspěvku na české straně z českého státního rozpočtu dáváme nulu. Takové Německo dá k tomu evropskému příspěvku 35krát více z státních peněz na základě zákona. 80 miliard euro ze státních peněz. Pak věřím, že v Německu se transformace těch regionů může podařit. U nás tomu prostě tak nemůže být.

Zadruhé objem té roční ekonomiky navázané na uhlí, roční, se rovná v podstatě řádově tomu příspěvku na celou tu proměnu. Třetí poznámka by mohla směřovat k tomu, jak se vybírají. Už dnes jsme svědky výběru těch projektů zatím na té takzvané strategické úrovni. Minimálně tedy v Ústeckém kraji. Je to velmi zvláštní výběr. Tak třeba dva velké projekty za 1,25 miliardy korun jsou určeny na přípravu těžby, další těžby v regionu, lithia. A 1,25 na přípravu Gigafactory, která má stát 60 miliard. Tak buďto je to byznys, a pak nevím, proč to máme zase financovat z těchto zdrojů přes další dotace monopolu, jakým je ČEZ. A pak několik měkkých projektů a to je všechno. Za to se ale žádná transformace regionu neudělá.

A začtvrté bych jenom zase pro srovnání těch peněz, když mluvíme o 40 miliardách ve fondu spravedlivé transformace, tak bych jenom připomněl, že v letech 1992-97 do investic do ekologizace těch zdrojů, které jsou především na severozápadě Čech, to byly ty elektrárny, teplárny, tak se investovalo zhruba 100 miliard korun. V té době. V přepočtu na dnešek je to 300 miliard korun. A my tady mluvíme ve fondu nespravedlivé transformace o 22 miliardách na severozápad a děláme z toho strašnou vědu a bramboračku. Takže nemůže to fungovat. Nebude to fungovat. A já se obávám, že i tento fond nemůže být dobrým nástrojem pro to, aby kryl potřeby ne jednotek procent postižených domácností, ale už desítek procent. Obzvláště v některých regionech. Další poznámka směřovala k emisním povolenkám. K tomu, jak se ta cena vyvíjí a jak je to vlastně spekulace, ale takhle se nedá pracovat. I ty firmy, které podnikají, musí mít nějakou predikci, které se dá věřit. Já připomenu, že ta dnešní cena emisních povolenek měla být podle plánu za 10 let. A to poslední, co tady asi řekl i pan ministr, že ta alokace pro Českou republiku je v podstatě nedostatečná na to, co všechno chce řešit. Na celé to období je to 44 miliard korun, to znamená zhruba nějakých 5,5 miliard korun ročně. K tomu má být ten členský příspěvek, to znamená dejme tomu celkem to může být, pokud ČR by se opravdu k tomu přidala, tak je to 10 miliard. Ale nejde přitom jen o sociální dávky. Má to jít na opatření domácnostem, taky malým firmám atd. A nejenom na energie. Čili pak ten příspěvek se jeví jako extrémně nízký na to, jak bude muset zvládal velké množství obyvatel. My vidíme tu situaci dneska kolem energetiky a kolem ceny energií. A vláda odhadovala ve svých materiálech, že již letošní zimu bude potřeba pomoct zaplatit energie kolem 800 tisíc domácností. A když to přepočteme na procenta, tak je to nějakých dejme tomu 18 % domácností. Spíš to do budoucna může být i více. A takové množství domácností není možné prostě udotovat. Hovoříme v tomto případě potom o desítkách miliard korun. Připomínám právě, že nejde jenom o dotace a sociální podpory domácnostem, ale i o dotace mikropodniky atd. Je otázka, co to vlastně bude znamenat. O tom trendu v souvislosti na uhlí, respektive na zemním plynu při přestavbě z uhlí a v té závislosti na Rusku už jsem hovořil, protože nejde jenom o to spalování a úniku CO2 při spalování, ale také o těžbu, přepravu plynu, skladování a o methan, který nepochybně při tom procesu uniká. Proto z mého hlediska tento fond je, podobně jako fond spravedlivé transformace, spíše alibi. A nemá reálnou šanci zabránit potenciálně rostoucímu počtu českých domácností v propadu do energetické chudoby. To je z mé strany asi všechno. Okomentování toho usnesení, které máte vy, respektive to stanovisko, které máte v příloze našeho usnesení. A za mě asi pro tuto chvíli všechno. Děkuji za pozornost.