Senátor Šilar: Zákon přišel pozdě, ale přece

Je to dost divné, vzhledem k mé postavě. Asi pan ministr je ještě větší postavy, tak mě zakryl.

Děkuji za slovo. Já bych své připomínky řekl jako zpravodaj, jako garanční zpravodaj garančního výboru v případě, kdyby bylo z našeho výboru usnesení kladné, tak proto jsem chtěl vystoupit a doplnit některé faktické poznámky. Já nebudu znovu opakovat to, co jsem psal do zpravodajské zprávy, ani to, co tady bylo řečeno. Chtěl bych jen zdůraznit a podtrhnout, že podepisuji prakticky vše, co řekl kolega Milan Štěch. Má podobné zkušenosti, i negativní, s těmi myslivci. Souhlasím také s tím přídavným usnesením, které přednesl kolega Vystrčil. Já potom ještě přečtu naše přídavné usnesení, které jsme projednávali na výboru, ale nejprve několik faktických poznámek.

K tomu zákonu bych začal reakcí mého kolegy lesníka, který zastupoval SVOL, tzn. Sdružení vlastníků a obecních lesů, kolega Radek Charvát, který byl i na našem podvýboru a s kterým věci konzultuji, protože je z našeho kraje. Jsme spolu ve výboru pro životní prostředí Pardubického kraje a taktéž i v krizovém štábu, který založil hejtman, co se týče kůrovcové kalamity.

Takže celý ten zákon mám prodiskutovaný jak s praktickou veřejností velice důkladně, tak i s mysliveckou veřejností. A zároveň jsem si jako zpravodaj tyhle věci ověřoval, šel jsem s tím zákonem tím, že jsem se podrobně informoval u pracovníků ministerstva zemědělství. Řekl bych, že ten zákon přišel pozdě, ale přece. A bylo to tady řečeno. Ten zákon byl navržen již na jaře letošního roku, ale to pozdě je především kvůli Poslanecké sněmovně. Takže není nad to. Teď se dokonce ozývají hlasy, ale už hlasují a ještě to házejí na nás, říkají: „Jestli vy to v tom Senátu budete zdržovat, tak vám to dáme za vinu.“ A už jsem slyšel, že my senátoři to tady celé zdržujeme. To je taková poznámka na okraj.

Chtěl bych zdůraznit důležitou věc. Náhrady škod, o kterých se tady mluví, nedosahují zdaleka té výše, které jsou. Ale jsou to náhrady za škody za rok 2017 a 2018. To je důležité říct. A my s tím přicházíme na podzim roku 2019, kdy byla vyčleněna částka 1,5 mld. Kč. A dopředu říkám, hrajeme o čas. Šíleně hrajeme o čas, protože kdo zná rozpočtová pravidla, tak ví, že veškeré finanční prostředky se musí vyčerpat do konce kalendářního roku. Nebo zahájit čerpání. Z toho důvodu to je důvodné, že ty peníze, které jsou v rozpočtu teď na to vyčleněny, mohou skončit v černé díře rozpočtu. Nemyslím, že by se ztratily z ministerstva zemědělství, ale, prosím vás, tady jde o to, že to je zase otázka kalendářního roku. Tak z toho důvodu je to velice důležité. A to ještě nemluvíme o škodách, které se už začínají vyčíslovat za rok 2019.

Podle odhadu, který můžeme číst, ony se odhady trochu různí, ale poslední odhad, který zveřejnil v Lesnické práci pan Burník, tak mluvil dokonce o výši přes 30 mld. Kč. To je kůrovcová kalamita. A opravdu bychom se měli takto k tomu chovat. To znamená, že jakýkoli krok, který povede ke zlepšení situace a k hospodářské situaci vlastníků lesů a lesníků, tak musíme využít. Musíme využít tyhle věci. Mrzí mě, že naše vláda s tím tak dlouho otálí. Já si myslím, že daleko mediálně zajímavější je samozřejmě, když se premiér vyfotí v syslem v náručí a vypouští ho někde v ochranném pásmu. Nebo se rozněžňuje nad lýkožroutem smrkovým nad shnilým dřevem. Ale praktické výsledky této vlády jsou nulové.

To je teprve začátek, to je první krok, ten zákon, který teď zaplaťpánbůh ministerstvo zemědělství připravuje. Ale otázka uvolňování peněz, pan ministr musí chodit žebrat k paní ministryni financí o to, aby se uvolnily některé prostředky. Propánakrále, vždyť se chováme v této mimořádné krizové situaci velice špatně. Místo toho založíme krizové štáby, které samozřejmě nic neřeší. Já jsem už dvakrát na krizovém štábu u nás v Pardubicích byl. Tak jsem říkal: „Prosím vás, kdybychom se místo těch rokování a schůzování, které všude máme, sebrali, vzali si motyku a šli vysázet pár stromků, nebo vzali pilu a šli pokácet dřevo, pomohli vlastníkům, tak bychom udělali daleko víc, než pořád jenom schůzovali.“ Ale to jsem odbočil.

Mrzí mě jedna věc – a musím to tady v té souvislosti říct, že vláda ve svém programovém prohlášení má založení fondu nepojistitelných rizik. To je další věc, která by tuto věc řešila. I tuto kůrovcovou kalamitu, neříkám otázky škody za sucho. O tom fondu dosud nepadlo ani slovo. Jenom sliby. Ten fond by to určitě řešil. Nebo by se to snažil řešit. To je další krok, který tady vůbec nebyl zmíněn. Důrazně to připomínám, že to je věc, kterou vláda neplní. Místo toho se radši vyfotí se syslem.

Podklady pro rok 2019, ale podklady vůbec na vyplácení škody jsou na ministerstvu zemědělství připraveny. Pravidla jsou připravena, je to forma jakési prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Samozřejmě tam jsou chyby, samozřejmě tam jsou i některé velice problematické věci. My jsme ta pravidla konzultovali na úrovni kraje, snažili jsme se tam protlačit i to stanovisko, aby menší vlastníci – a bude o tom jistě mluvit kolega Vystrčil – nebo malí vlastníci, kteří si dělají samovýrobu dřeva a nemůžou prokázat jakoukoli fakturu, že to měli pořezáno a odvezeno, aby doklad doložili při žádosti o ten příspěvek, o dotaci, tak jsme chtěli, aby tam bylo čestné prohlášení.

Bohužel s tímto jsme se nesetkali. Chápu z jisté strany i úředníky ministerstva zemědělství, že dneska opravdu na všechno musíme mít doklad, protože Češi jsou dneska tak koumaví, že dokážou tyto věci i v dobré víře obejít. Takže rozumím oběma stranám, ale myslím si, že to není dobré.

Co se týče mysliveckého příspěvku, já myslím, že už to tady zaznělo. Dobře, já tady kolegu Canova chápu, byl bych první, kdo by to navrhoval a kdo by to podporoval, abychom to vypustili. Protože si myslím, že to je špatně, ale i těch 26 dní je opravdu důležitých, aby se ta pravidla po podpisu a po schválení prezidenta dostala na krajské úřady, aby vlastníci mohli žádat. Aby v listopadu a prosinci mohli zahájit čerpání. Čili i z toho důvodu. A v tomhle případě panu ministrovi věřím. Ostatně na ministerstvu zemědělství všechny naše legislativní připomínky vzali zasvé a budou se snažit je zahrnout i do té novely mysliveckého zákona, ale i zákona o lesích.

Co bych tu chtěl ještě připomenout z hlediska praktického, že při kůrovcové kalamitě musí pomoci všichni. Proto bych tady udělal i určitou výzvu. My jsme se tím zabývali v Pardubickém kraji a mimo dotací na oplocenky jsme teď vymysleli a budeme schvalovat dotační program z krajských peněz. Přitom Pardubický kraj není zasažen, teprve se kůrovec začíná rozšiřovat od jihu. Tak jsme vymysleli fond pro ty nejmenší vlastníky, kterým bychom chtěli přispět na likvidaci a náklady spojené se škodou, která vznikne při odstraňování kůrovcového dřeva. A v těch pravidlech, která máme v tom našem krajském usnesení, stačí i to čestné prohlášení, že tolik a tolik kubatury tam buď zůstalo stát nastojato, anebo to zpracovali samovýrobou.

Tak to jen doklady k tomu, že v této mimořádné situaci by měli pomoci všichni. Jak vláda, my se stále obracíme na stát, ale musí pomoci kraje, musí pomoci i obce. Víme o tom, že zoufale chybí kapacity, to slyšíme dnes a denně. Chybí kapacity firem, které to nejsou schopné zvládnout, protože chybí lidé, kteří by byli schopní to skácet, vytěžit nebo to nějakým způsobem zlikvidovat. Proto je velice dobré, že tam je odklad možnosti. A mohou požádat už dnes o tu výjimku, že nemusí obnovovat les do dvou let. V tom pozměňovacím návrhu, který byl přijat v našem výboru, je odklad ještě zvětšen. Ale myslím si, že i současný stav je dostačující a je možné to řešit.

A ještě k tomu mysliveckému dodatku. Já si myslím, že praktická otázka je, že v případě toho, že by dodatek platil až po dvou letech, je tam ten odklad, takže si myslím, že je dostatek času. Do té doby to určitě ministerstvo stihne a předloží návrh zákona. A také by samozřejmě k tomuto zákonu musela být prováděcí vyhláška. A prováděcí vyhláška je také, teď nechci samozřejmě pana ministra a ministerské úředníky navádět, ale ta vyhláška nemá termín, kdy musí být vydána. A myslím si, že to i u toho platí.

Ostatně jak jsem si všiml a jeden odborník mě na to upozornit, i ve stávajícím mysliveckém zákoně již 15 let neplatí ustanovení, kde je psáno, že stavy spárkaté zvěře v každé honitbě se pohybují mezi stavy minimálními a normovanými. To tam už v současné době je. Takže by stačilo, kdyby toto ustanovení mysliveckého zákona platilo a kdyby si toho myslivečtí hospodáři více všímali, tak si myslím, že by se se stavy spárkaté zvěře dalo něco dělat i dneska.

To je vše. A dovolte mi ještě, abych přečetl to přídavné usnesení, které se netluče s usnesením druhého výboru. Navrhujeme z našeho podvýboru zemědělského a výboru hospodářského – a) Senát PČR vyzývá ministerstvo zemědělství cestou novely zákona o myslivosti navrhnout změny, které sníží ekonomickou nákladnost a technickou proveditelnost snížení škod zvěří v lesním hospodářství a zemědělství. To je ta výzva k novele zákona o myslivosti.

A druhá důležitá – vyzývá ministerstvo zemědělství dokončit a přijmout koncepci lesního hospodářství v ČR a začít naplňovat její závěry a zadání s dílem přizpůsobit lesnickou legislativu aktuálním potřebám lesního hospodářství. To je to, že zákon o lesích potřebuje ještě další a další věci. A koncepce existuje, jsou tam zahrnuty všechny připomínky z ministerstva životního prostředí i od nevládních organizací. Já si myslím, že je potřeba se tím vážně zabývat. Zdůrazňuji, že jde o kalamitu a my bychom se měli chovat skutečně velmi zodpovědně a přistupovat k tomu co nejrychleji. A připomínám znovu, že finanční prostředky na rok 2019 jsou zatím v nedohlednu, neví se. A mj. rozpočet kapitoly ministerstva zemědělství je v návrhu nižší než v loňském roce. Děkuji.