Systém financování poskytované zdravotní péče v České republice opakovaně selhává. Dalším příkladem je každoroční bitva o to, co budou zdravotní pojišťovny proplácet, příp. na co bude zdravotní pojišťovna pacientům alespoň přispívat. Konkrétním příkladem je například letošní novinka v tom, že pojišťovny už nebudou dávat pacientům příspěvky na nové brýle, ale na druhou stranu začnou více přispívat pacientům s cukrovkou.

A vůbec se nedivím, že tato změna vyvolává vášnivé debaty. Na jedné straně jsou naštvaní lidé, především pak senioři, kteří potřebují brýle, na straně druhé jsou pak o trochu více spojeni pacienti s cukrovkou. Ale transparentní, spravedlivý a dlouhodobě předvídatelný systém nikde.

I proto jsem v Senátu zmobilizoval téměř padesát senátorů, se kterými jsme společně podali ústavní stížnost proti systému, jakým je dnes financována zdravotní péče, a proti léta nabalované a bohužel také prohlubované diskriminaci, která v tomto segmentu panuje. A jen tak mimochodem, nejde o vůbec malé peníze, protože zdravotnictvím proteče ročně asi 360 miliard Kč a bohužel často platí, že ze systému těží ti, kteří mají silné lokty, a doplácejí na něj naopak ti, jejichž hlas často nenachází dostatečné množství vlivných posluchačů.

A to nemůžeme tolerovat. I proto jsem se spojil se skupinou předních odborníků, kteří již brzy začnou pracovat na postupech, jak tento systém změnit. Minimálně totiž chceme rozhýbat ministerstvo zdravotnictví, aby před problémy přestalo strkat hlavu do písku a konečně přistoupilo k důležitým, systémovým změnám.