Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři,

mám tu čest zahajovat odpolední vystoupení v diskusi, takže už nebudu navazovat na pana kolegu Koštiala a byť jsem měl nějakou poznámku k tichým vínům, nebudu už navazovat.

Projednáváme návrh zákona, který obsahuje novely 65 zákonů. Tak by bylo docela zvláštní, pokud bychom se vším souhlasili, co balíček obsahuje. To, že je balíček potřeba, je potřeba provést nějaké ozdravné opatření veřejných financí, je nasnadě. Já děkuji panu ministrovi, že ve svém úvodním vystoupení poměrně obšírně, detailně i strukturovaně osvětlil hlavní principy tohoto návrhu zákona. Samozřejmě se dotkl pouze těch nejdůležitějších bodů. Nemůže projít všech 65 novel. Souhlasím s pány senátory nebo předřečníky, kteří mluvili o tom, že tam jsou i věci, které úplně s konsolidací veřejných financí také nesouvisí. To je pravda. A není to jen novela zákona o advokacii, ale i s tím se musíme srovnat.

Já jsem si udělal takové srovnání, protože jsem byl účasten projednávání zákona v roce 2007 nebo 2006 o stabilizaci veřejných financí. A ten obsahoval novely 50 zákonů. Takže tento balíček je ještě obšírnější. Takže je jasné, že jsou tam věci, s kterými nemusíme úplně souhlasit.

Na konto zadlužování bych chtěl jen zmínit nebo připomenout, že už v letech 2006 a 2007 docházelo k enormnímu nárůstu dluhu. Ještě v dobách, kdy pan premiér Špidla tvrdil, že zdroje tu jsou. Tak pamatuji si na debatu, kdy jsme měli velkou obavu, že státní dluh může překročit 1 bilion korun. Teď jsme v situaci, kdy státní dluh překročil už 3 biliony. Takže je evidentní, že musíme něco dělat.

Já bych se chtěl možná ještě vyjádřit k tomu, že samozřejmě ano, viníka můžeme hledat v covidovém období, můžeme hledat samozřejmě v agresi, ale připomeňme si, že bývalá ministryně financí Alena Schillerová tady mnohokrát mluvila z tohoto pultíku, že je potřeba pumpovat peníze do ekonomiky, protože to přinese pouze ekonomický růst. A že je potřeba neopakovat údajné chyby v době pana ministra financí Kalouska. Tehdy jsem se jí ptal, co by dělala, kdybychom to tehdy nechali běžet samospádem. Na to už většinou neodpovídala. Takže to jen abychom připomněli, že to také bylo nejen způsobeno vnějšími okolnostmi, ale také takovou keynesiánskou představou, že když budeme do ekonomiky pumpovat peníze na dluh, že se nám to nějak vrátí. Takže to jen k tomu.

Jinak o zadlužování už nechci dále mluvit. Chci se pouze vyjádřit k určitým kritickým poznámkám a v zásadě i pozměňovacímu návrhu pana kolegy Canova, který kritizuje, že součástí balíčku je i ponížení současného procenta obcí a také krajů na sdílených daních.

Já bych chtěl říci na konto těchto kritických připomínek, že je třeba vzít v úvahu, že zatímco samosprávy v posledních letech, a platí to především o období po poslední změně RUD provedené Senátem v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, každoročně vykazují poměrně solidní přebytky a jako celek mají na svých účtech v součtu k letošnímu červnu částku blížící se půl bilionu korun. Já to nehodnotím, nekritizuji. Je dobře, že obce mají určité finanční zázemí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že z těch součástí veřejných financí obce a kraje ten jednoznačně nejchudší je stát. A to není úplně normální situace. Proto teď nevidím úplně možnost dále ještě zvyšovat daňové výnosy obcím a krajům prostřednictvím zachování jejich procentuálního podílu na rostoucím koláči sdílených daňových výnosů.