Vážený pane vicepremiére, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové,

vy teď máte před sebou ten tisk 136/4, kde, jak paní senátorka Seitlová už částečně sdělila, vlastně jsou celkem 3 typy pozměňovacích návrhů. Jeden by se dal nazvat zkráceně „lahve“ nebo „lahve na plyn“. To jsou body 1 a 2 toho pozměňovacího návrhu, který byl přijat výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pak je tam ten bod č. 11, toho pozměňovacího návrhu, což je bod, který se týká té věci, o které mluvila paní senátorka Seitlová. A potom jsou tam body 3 až 10 a potom ještě 12, které se týkají těch změn, o kterých budu mluvit nyní já. Protože výbor přijímá pozměňovací návrhy bez odůvodnění, neboť mu to umožňuje takto jednací řád, tak aby, spíše pro připomenutí, jsme věděli, o čem jsou ty pozměňovací návrhy přijaté hospodářským výborem, které připravovala vlastně dneska už skupina senátorů Raduan Nwelati, Hana Žáková, částečně i Jiří Vosecký a já plus někteří další spolupracovníci, tak jsme vám to odůvodnění rozdali.

Já na úvod, než to zopakuji, o co se vlastně v těch návrzích jedná, tak chci udělat ještě před tím 2 věci. Jednak musím poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu za ty hodiny jednání, které s ním zejména moji spolupracovníci, mezi které patří kromě zmíněných senátorů ještě Eva Decroix a Ondřej Doležal, strávili. A jsem rád i za to, že vlastně se potom ukázalo, že ty cíle jak ministerstva, a tak těch našich pozměňovacích návrhů, jsou v podstatě obdobné, byť se na to každý díváme z jiného úhlu pohledu. Ten úhel pohledu ministerstva byl takový hodně právnický a hodně takový zaměřený na to, abychom hlavně vyhověli evropské legislativě, a zároveň jsme splnili i ty další věci. A ten pohled řekněme náš byl zase takový, že jsme hodně vycházeli z těch příkladů z praxe, které dnes a denně řešíme na úrovni obcí, na úrovni živnostníků, na úrovni podnikatelů.

A rovněž chci říct ještě jednu věc, protože by to tak mělo dneska zaznít a bylo to fér, když jsem se bavil s člověkem, který hodně na tom zákoně pracoval a na tom boji proti „energošmejdům“ na úrovni Poslanecké sněmovny, kde byl zpravodaj, pan poslanec Nacher, a z těch rozhovorů, které já jsem s ním měl, a nebyly to jenom rozhovory, ale byly to i některé typy různé komunikace na sociálních sítích, jsem kromě jiného také tedy vycítil, že skutečně mu také jde o věc a snaží se udělat a prosadit do toho zákona taková opatření, která skutečně těm „energošmejdům“ tu jejich činnost znesnadňují. Čili já považuji za správné, abych to tady dneska takhle otevřeně řekl, abychom si tyhle ty věci ujasnili, neboť jsem pochopil, že vznikl i dojem částečně, a možná ten dojem byl, dle mého názoru po těch rozhovorech, které jsem s panem Nacherem měl, nesprávný, že tam některé věci byly změněny právě proto, aby třeba nebyly také účinné. Nyní opakuji, že ten dojem nemám. A šlo spíše o pojetí toho, jak ty změny pojmeme a jakým způsobem je do toho zákona zapracujeme.

A teď už nyní tedy k tomu, co je v těch jednotlivých bodech obsaženo. Já to už řeknu stručně, protože jednou to v tom stenozáznamu už zaznamenáno je, byť pod jinými bod, protože nyní jsou to body toho pozměňovacího návrhu. První věc, na které jsme se nakonec shodli, je, že skutečně není důvod, aby firmy nebo společnosti, které si zřizují dodavatelé energií, měli na tom zprostředkovatelském trhu jiné postavení než všichni ostatní zprostředkovatelé. A tudíž jsme je to ostatními zprostředkovateli zrovnoprávnili i z hlediska té povinnosti mít nebo nemít zprostředkovatelskou licenci.

A dále jsme našli řešení, kdy dochází k tomu, že nemůže takzvaný energošmejd jednorázově uzavírat smlouvy nebo jednorázově dělat různé jiné činnosti pro zákazníka nebo pro spotřebitele, protože je to v tom zákoně zakázáno. Na druhé straně ale v tom zákoně je možné, aby se tak dělo, pokud to někdo dělá mimo svoji podnikatelskou činnost. Jinými slovy, je tam explicitně tím pádem zaznamenáno to, že je klidně možné, aby například vnuk nebo váš blízký v rámci své pomoci té rodině, pomoci tomu člověku mu třeba pomohl nasmlouvat dodávku energií, ale nesmí to být podnikatelská činnost, nemůže to dělat na živnostenský list apod. Takže to byla ta první věc, na které jsme se shodli a našli jsme kompromisní řešení.

A jsou to právě ty body 3 a 4 toho pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Dalšími body potom jsou body 5 a 6, kde jsme se shodli nakonec na tom, a za to jsem velmi rád, že skutečně není možné, aby jedinou možností oznámení změny energie, změny ceny energie, bylo zveřejnění na webových stránkách. Je to tam tak, že skutečně je potřeba adresně a jednoznačně doručit tomu spotřebiteli tu informaci o tom, že dochází ke změně ceny. A ten spotřebitel si následně rozhodne, zda na to přistoupí, či nikoliv. To jsou body 5 a 6 toho pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Shodli jsme se i na tom, že pro malé podnikatele, pro živnostníky, pro obce, které pronajímají obecní byty atd., je skutečně potřeba, aby skutečně mohli ty smlouvy s dodavatelem energií vypovídat okamžitě. A aby tam nebyla prodleva, protože to potom zdržuje například pronajímání bytů nebo to může tomu živnostníkovi znesnadňovat život, což bylo také dobré.

A dále jsme se shodli na tom, že rovněž dodavatel by měl mít stejné povinnosti jako kterýkoliv jiný zprostředkovatel s licencí, protože zase není důvod, aby někdo na tom trhu s energiemi vládl nějakou výjimkou. A co jsme se potom také ještě shodli, je, že vlastně je možné zprostředkovatelskou smlouvu, to znamená smlouvu s tím, kdo nám zprostředkovává dodání energií, vypovědět bez jakýchkoli postihů či nějakých finančních úplat, pokud tedy to nejsou úplaty, které jsou spojené s vypovězením té smlouvy, nebo náhrady, které jsou spojené s tím vypovězením smlouvy. A to poslední, o které nám také šlo, je, že zákazník si může kdykoliv vyžádat, a musí mu to být poskytnuto, termín, datum, ve kterém mu končí závazek ze smlouvy.