Opakovaně se mě ptáte, proč by se měl vůbec NSS zabývat mým podnětem k možnému ovlivnění voleb díky střetu zájmů premiéra Babiše. Je to kvůli rozsudku z 11. dubna 2019 vydaném Evropským soudem pro lidská práva sídlícím ve Štrasburku (Harisch vs. Německo, č.j.50053/16).

Podle soudu na jednu stranu základní právo na spravedlivý proces neobsahuje základní právo na podání předběžné otázky Soudnímu dvoru EU sídlícímu v Lucemburku. Na druhou stranu, rozsudek štrasburského soudu jasně říká, že pokud vnitrostátní soud má povinnost podat předběžnou otázku lucemburskému soudu a neučiní tak, může to narušit férovost soudního procesu pokud vnitrostátní soud řádně nezdůvodní, proč odmítl předběžnou otázku lucemburskému soudu podat.“

V případě volebních stížností týkajících se voleb do Evropského parlamentu je Nejvyšší správní soud první a zároveň poslední řádnou soudní instancí. Jinak řečeno, proti rozhodnutí NSS v těchto případech nelze podat opravný prostředek (kasační stížnost). Podle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie má vnitrostátní soud, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek, povinnost obrátit se na Soudní dvůr EU, jedná-li se o otázku interpretace evropského práva.

Shrnuto a podtrženo, NSS se v reakci na moji volební stížnost musí obrátit na Soudní dvůr EU v Lucemburku při zodpovězení předběžné otázky, zda je Andrej Babiš a hnutí ANO ve střetu zájmů, a nebo musí jasně a řádně zdůvodnit, proč tak neučiní.

Kompletní znění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ZDE.