Atmosféra teroru = veřejný tlak, abychom všichni byli pro/proti. V takové atmosféře najednou nejde o přirozenou pluralitu názorů, ale o prosazování toho jediného správného.

Jak vypadá atmosféra teroru? Ostatní vám dávají najevo, že musíte hlasovat s většinou, jinak se zhroutí svět (a oni vás odsoudí).

Tato atmosféra přesvědčí mnohé slabší odpůrce, aby konformě souhlasili nebo se radši hlasování vyhnuli, byť mají jiný názor, byť s tím jediným prosazovaným nesouhlasí.

Tomuhle se nebudu podvolovat, k takové atmosféře nebudu přispívat. Mohu mít názor svůj - třeba špatný, třeba hloupý, třeba naivní nebo minoritní.

Ale bude můj.

A každý, kdo mě nutí hlasovat s davem nebo po mém minoritním hlasování mě za něj odsuzuje a plive na mě kvůli tomu, jen k té atmosféře teroru přispívá.

Mě to neovlivní, jen utvrdí. Ale ty slabší to umlčí.

To je vaše dílo, vy obhájci jednomyslných hlasování!

Jednomyslně se nechová ani nehlasuje žádná normální společnost.