Koncem minulého roku zveřejnilo ministerstvo dopravy výsledek studie proveditelnosti průplavu. Prezentována byla ekonomická výhodnost záměru v části odersko-dunajské větve. V březnu proběhlo k materiálům mezirezortní připomínkové řízení[1] s návrhem pro vládu podat opětovně návrh na zařazení průplavu mezi strategické evropské dopravní trasy (ze systému byl v r. 2013 vyřazen) a zahájení přípravy odersko-dunajské větve v etapách počínajících od hranic s Polskem. Trasa DOL je v návrhu tzv. optimální varianty částečně změněna proti dlouhodobě chráněnému koridoru[2]. Následně by měla být zařazena do aktualizované Politiky územního rozvoje ČR. Stane se tak pro kraje a obce závaznou.

Započetí vlastních stavebních prací je navrhováno již v dalším dotačním období EU, tedy počínaje rokem 2027. Náklady celého projektu jsou odhadnuty na 585 MLD korun, větev Odra – Dunaj na 283 MLD korun. Realizace je uvažována formou tzv. PPP projektu, tj. mimo prostředky EU také s podílem soukromého investora.

Stávající ochrana územní rezervy DOL činila potíže rozvoji řady obcí regionu, omezila a zásadně ovlivnila možnosti využití území a trasy strategických staveb. Navrhované změny a nová ochrana, příprava a možná realizace průplavu budou mít zásadní vliv a dopady do mnoha oblastí rozvoje a života občanů našeho regionu.

V Senátu jsem proto iniciovala a připravila veřejné slyšení k předkládaným návrhům přípravy průplavu. Plénum Senátu schválilo termín jeho konání na pátek 14. června 2019. Pozvání dostali podporovatelé záměru, stejně jako odborníci, od kterých se ozývají obavy a kritické hlasy. Za náš region byli osloveni představitelé kraje, obcí s rozšířenou působností, MAS na trase DOL a experti z Univerzity Palackého. Cílem slyšení bylo poskytnout pro rozhodování vlády podklady vycházející z debaty široké odborné veřejnosti a především ze zkušeností a požadavků zástupců obyvatel záměrem dotčených území.

Zásadní připomínky senátorky Seitlové k návrhu trasy a studii proveditelnosti DOL

Připomínky byly zpracovány na základě konzultace s experty na danou problematiku a zaslány hejtmanovi Olomouckého kraje dne 1. března 2019.

• Inženýrsko-geologické podmínky, zcela zásadní pro možnost realizace trasy, ale také pro vyčíslení nákladů, nejsou řádně vyhodnoceny.
   
• Konkrétně: Plavební most Lipník n/B vede přes dočasně uklidněný sesuv, plavební tunel Jezernice prochází potencionálně sesuvným územím, zářez průplavu u Velké u Hranic protíná dočasně uklidněný sesuv, u Polomu u Hranic prochází návrh trasy patou několika aktivních sesuvů. Náklady na budování stavby v těchto úsecích nelze odvozovat z jednotkové ceny, ale budou násobně vyšší.
   
• Stavba nové dálnice R55 úsek Přerov – Olomouc se několikrát protíná s nově navrženou trasou DOL, studie dálnici vůbec nezahrnuje, možnost výškového řešení křížení není známá, možná technická realizovatelnost s přiměřenými náklady chybí. Nová trasa DOL koliduje s dalšími záměry (trasa VVR železnice Olomouc – Ostrava) a stavem dlouhodobě očekávaného využití území dle současných ZÚR Olomouckého kraje.
   
• Záměr prochází přes části infiltračních oblastí vodních zdrojů, některé omezí, jiné může zcela vyřadit, vliv na kolektory a celkový režim podzemních vod není vyhodnocen (možné změny směrů proudění, omezení dotace apod.).
   
• Není známá spotřeba vody pro provoz DOL a její nároky v našem kraji na proplavování plavebních komor, odpar z vodní hladiny, přečerpávání vody do horních partií v moravské větvi apod.  Voda má být čerpána z hydrologicky významných toků tak, aby nedošlo k překročení zůstatkového průtoku. Přitom je většina toků bilančně již nyní napjatá, odběry v období sucha mohou znamenat zásadní kolize (povolené odběry, vypouštění odpadních vod).
   
• Dotování průplavu z uvažovaných externích nádrží na trase není bilančně vyhodnoceno zejména z rizika etap již reálného, několikaměsíčního deficitu srážek. Hodnoty výparu budou, vzhledem ke klimatickému trendu, velmi pravděpodobně vyšší než jsou uvažovány. Napouštění kanálu a kompenzace ztrát může v kraji způsobit deficit ve vodních zdrojích. Stěžejní faktor zajištění vody pro provoz kanálu není ve studii řešen.

[1] Na zastupitelstvu Olomouckého kraje v únoru t. r. jsem upozornila pana hejtmana na možnost mezirezortního připomínkového řízení k záměru DOL. Na jeho vyžádání jsem mu také zaslala moje připomínky, vycházející z konzultace s odborníky. Olomoucký kraj, na rozdíl od Zlínského a Moravskoslezského kraje, však žádné připomínky nepodal. Bylo mi zasláno odůvodnění s tím, že v rámci pořizování studie již byla přijata připomínka kraje vypustit z územní ochrany Labskou větev a to stačí.                 

[2] Kolem Přerova a jižním směrem má těleso průplavu procházet mimo koryto řeky Bečvy a Moravy, zhruba v trase územní rezervy chráněné z doby minulého století. K přímému napojení na řeku by nově mělo dojít přístavem v úseku u Henčlova. Dále  je zcela nově koridor veden kolem Vlkoše a Břestu, kde se pod Kroměříží napojuje na koryto Moravy. Zaústění koridoru do Dunaje má několik variant. V rámci mezistátních jednání nabývá na významu trasa přes slovenský Váh s odbočením u Hodonína. Větev má devět plavebních komor, na Přerovsku u Rokytnice (H 25,3m).   

Oderská větev mezi Přerovem a Hranicemi sleduje s několika odchylkami dálnici. K zásadní změně z původní chráněné trasy dochází tzv. obchvatem Bartošovického rybníka za Bělotínem směrem na Nový Jičín. Větev má na území ČR navrženo sedm plavebních komor, jedno zdvihalo u Staré Bělé v Poodří (H 30m), devět průplavních mostů a čtyři průplavní tunely, nejdelší více než 4 km u Staré Bělé.

V našem regionu se jedná o plavební komoru u Buku (H 25m) a Trnávky (H 27m), průplavní most přes osadu Ořechy u Lipníka a průplavní tunely u Jezernice a Bělotína.