Primátorka Prahy Adriana Krnáčová  v rozhovoru na Novinkách dne 10. března 2018 tvrdí, že Praha nemá oproti jiným evropským městům výraznější problém s dopravou a že Pražané jsou ve svých stížnostech pouze „zpovykaní“. Jako senátorka za Prahu 4, lékařka a vědkyně považuji tento názor primátorky Krnáčové za fakticky nesprávný a lidsky cynický. 

Politicky jde o zastírání reality, kterou primátorka nakonec sama připouští. S touto realitou jako senátorka obvodu 20 pracuji celých šest let. Plných 15 000 občanů Prahy 4, zejména Spořilova, bydlí a žije už osm let uprostřed ekologické katastrofy, která vážně ohrožuje jejich zdraví, ničí jejich majetek a zkracuje jim životy. 

Celá Evropa projede Spořilovem

Kamionová doprava z celé Evropy je už osmým rokem svedena z D1 Spořilovem na Jižní spojku. Pod okny lidí projíždí soustavná a takřka nekonečná kolona kamionů, jedenáct tisíc automobilů denně. Které evropské město dopouští, aby veškerá nákladní kamionová doprava projížděla jeho rezidenčním širším centrem? Které evropské město dovolí, aby jeho občané byli celá léta denně vystaveni nadlimitním hodnotám oxydů dusíku (NO2, NOx) a prachových částic (PM).

V r. 2013 jsem jako ředitelka Ústavu experimentální medicíny AVČR, požádala našeho předního odborníka na vliv znečištěného ovzduší na lidský organizmus MUDr. Radima Šráma o zhodnocení zdravotních rizik na pražském Spořilově. Zjištění je následující:

V Praze je znečištění ovzduší dané zejména dopravou. Rizika z expozice z dopravy jsou především zvýšené expozice oxidu dusíku, jemných prachových částic a polycyklických aromatických uhlovodíků. Zdrojem jsou zejména emise z dieslových motorů. Emise jsou velmi jemné prachové částice, které jsou menší než 1 µm, a na nich jsou vázány z 80% právě karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Tyto jemné prachové částice vyvolají tzv. oxidační stres, který jednak urychluje proces stárnutí a zvyšuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Znečištění ovzduší z dopravy je spojeno se zvýšeným výskytem asthma bronchiale a s obstrukční bronchitidou u dětí. 

Deset tisíc lidí v ohrožení

Na Spořilově je dlouhodobě exponovaných cca 10 000 lidí a je smutnou záležitostí, že se tato problematika příliš neřeší. Lze mít i důvodné obavy, že pražský okruh ještě v r. 2020 nebude a přitom se jedná o 10 000 lidí, což není rozhodně málo.

Měření na Spořilově se také provádělo přímo v bytech. Monitory byly umístěny uvnitř bytu a na balkonech. Například v bytě ve Svojšické ve 4. patře panelového domu, který byl prakticky 150 m od Spořilovské, se ukázalo, že z hlediska jemných prachových částic byly uvnitř bytu koncentrace vyšší než 25µg/m3. Výsledky přirozeně závisí i na klimatických podmínkách. O víkendu byla zátěž nejnižší, u jiných dvou bytů, kde se provádělo měření, byla naopak zátěž nejvyšší koncem týdne, ale i zde byla po tři dny koncentrace jemných prachových částic PM_2.5 25µg/m3 překračována, což zde žijící lidi negativně ovlivňuje.

Koncentrace benzo(a)pyrenu (BaP) v bytě ve Svojšické ulici dosahovala úrovně 3 ng/m3. Skutečně ti lidé mají koncentrace v bytech výrazně vyšší, než jak by ovzduší mělo vypadat venku. Koncentrace vyšší 10µg/m3 nepříznivě ovlivňují lidské zdraví. Zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 představují zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Expozice koncentracím benzo(a)pyrenu BaP vyšším než 1ng/m3 prokazatelně poškozují genetický materiál a proto představují závažné riziko pro lidské zdraví. Jedná se o změny, které se projeví nejen u obyvatel dnes ale i u budoucích generací! 

Riziko ALS i genetických škod

Zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu jsou nejen karcinogenní, ale prokazatelně představují riziko nepříznivého ovlivnění těhotenství, respiračních onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky 2. typu. Pokud se týče např. těhotenství, znečištěné ovzduší působí nejen na matku a plod, ale současně jsou ovlivňovány také pohlavní buňky vyvíjejícího se plodu, a pokud se jedná o děvčátko, tak se negativní změny projeví, až když děvčátko dospěje a otěhotní, tedy se zpožděním cca 25 let.

Mým výzkumem jsou těžká neurodegenerativní onemocnění mozku, např. Alzheimerova choroba nebo Amyotrofická laterální skleróza. Publikovala jsem na toto téma celou řadu prací. Úplně nedávno vyšla holandské studie, byla publikována 28. února 2018 v USA s podporou Národního institutu zdraví, která ukazuje, že dlouhodobé vystavení lidí znečištění ovzduší je spojeno se vznikem Amyotrofické laterální sklerózy ALS – velmi těžkého a smrtelného onemocnění. Na studii se podílelo deset vědců ze čtyř institucí, kteří zkoumali životní podmínky pacientů s diagnostikovanou ALS v období 2006 – 2013 ve vysoce urbanizovaných místech a v místech málo obydlených. Riziko ALS příznačně vzrostlo u těch, kteří byli vystaveni prachovým částicím PM2,5 a koncentracím NOx. 

Slova Krnáčové jsou nepochopitelná

Amyotrofická laterální skleróza je progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, které paralyzuje řeč, svaly a nakonec dýchání. Polovina diagnostikovaných umírá do tří let, jako tomu bylo u např. Stanislava Grosse. 

Slova Adriany Krnáčové o pražské dopravě jsou nepochopitelná. Pokud neměla zakrýt faktický stav, totiž neschopnost dostavět obchvat Prahy. Vláda dokonce stavbu silničního okruhu 511 vyřadila z priorit. Je třeba si položit otázku, kdo nese dnes odpovědnost za tento stav. Je to bezpochyby minulá vláda, ale dnes by se měli občanům zodpovídat také ministr dopravy Dan Ťok, ministr životního prostředí Richard Brabec a co se týče stavebního řízení také někdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Všichni čtyři jsou zástupci hnutí ANO2011, které Prahu a předmětné rezorty spravuje od roku 2013.

(převzato z Profilu)