Mají výhrady proti tomu, aby jejich děti při pobytu ve škole měly celý den ochranu nosu. Není snadné dohlédnout, aby si děti roušky nevyměnily. I další hygienická opatření jsou složitá, protože děti si roušku olizují, některé je na obličeji nesnesou a neumí je správně nasadit.

„Ještě větším problémem je opatření, které ministerstvo bez legislativní opory plánuje, a to testování dětí. Ředitelky a ředitelé mateřských škol se brání tomu, aby děti testovali, protože k tomu nemají potřebné proškolení a mají obavy, že při odběrech může dojít i k poranění,“ sděluje senátorka Vítková.

Není jasná právní povaha ministerského nařízení, které ukládá mateřským školám povinnosti, jež nevyplývají z jejich poslání, ani zřizovacích listin. Podle názoru odborníků, i kdyby docházelo k samoodběrům dětí rodiči v areálu školky, za případné zdravotní komplikace s tím spojené nese ředitel mateřské školy, aniž by byl adekvátně pojištěn a mohl nějakému problému předejít.

„Z analýz ISEA (Institut pro ekonomické a sociální analýzy, z.s.), který dlouhodobě s Platformou ředitelek pracuje, vyplynulo: 93,7 % mateřských škol, jako nejmenší organizace v segmentu školství, není připraveno z hlediska bezpečnosti, na testování tak malých dětí na půdě školky,“ uvedla senátorka Jaromíra Vítková a dodala: „je třeba najít řešení takové, aby vyhovovalo dětem, rodičům i učitelkám a zhodnotit všechny možné důsledky.“

Zástupci ISEA společně se senátorkou Jaromírou Vítkovou již několikrát upozorňovali na problémy, které trápí mateřské školy. Jsou to například: ekonomické dopady a žádné kompenzace, centrální regulace, zvýšené výdaje na ochranné prostředky, školní jídelny a náhradní plnění, omezené pravomoci ředitelů a další. MŠMT k dostupným analýzám ISEA mlčí. Mateřské školy je třeba posuzovat zvlášť a vypracovat plán, který bude zohledňovat specifické podmínky mateřských škol.