Pane předsedající, dámy a pánové, páni ministři,

já už nebudu opakovat ty technikálie, které tady přede mnou moji předřečníci všichni předvedli a zmínili a spíš se budu věnovat takové jakési filozofické úvaze ohledně této novely, která se dotýká zdravotní péče, a nejen zdravotní péče jako takové, ale celého systému zdravotnictví, jehož součástí je pochopitelně starost nebo péče o přestárlé občany.

Bohužel nám zdravotnictví přestává fungovat, to vidíme všichni, vzhledem ke špatné dostupnosti různých specialistů, dlouhodobým čekáním na operace a tak dál, mohl bych tady jmenovat všecky ty problémy zdravotnictví. Já si myslím, že zatím žádná vláda otevřeně nepředstavila komplexní vizi zdravotnického systému jako celku, včetně péče o seniory. Nebyli jsme se zatím schopni dohodnout na jakémsi společném postupu napříč politickým spektrem. Pokud nebude předložena představa obyvatelům této země, zásadní vize zdravotnictví, pak Česká republika se nedočká novely zdravotnických zákonů a tyto se stávají jen hrou politických marketérů pro tu či onu stranu lobbistů a podnikavců se zdravím na téma, jak doslova zase obalamutit voliče bez konkrétního smysluplného a dlouhodobého programu.

Tato země potřebuje ve zdravotnictví základní vizi neboli cíl, ke kterému budeme chtít směřovat v průběhu dalších třiceti let, to za prvé. Cílem zdravotnického systému musí být co nejdelší doba dožití v plnohodnotném zdraví s co nejpozdějším nástupem zdravotních potíží a pokud nastanou, udržet jejich závažnost na co nejnižší úrovni, se kterou si poradí péče v rodinách, a to je ze všeho nejdůležitější, a když už to nepůjde, tak potom domácí péče pod kontrolou praktického lékaře.

Zdravotní potíže spojené s opotřebením lidského organismu a degeneraci různých tělesných orgánů, kdy se zdravý člověk změní v pacienta, nelze zatím odvrátit. Ono pořád platí proti věku, není léku. Existuje však prokazatelná možnost, jak jej oddálit do pozdějšího věku. Tato země potřebuje vytyčit strategii neboli cesty, jak toho dosáhnout, to znamená shodnout se a určit způsob fungování a financování nejen zdravotní péče jako takové, ale celého zdravotního systému jako složitého komplexu služeb zajišťující fyzické i duševně zdraví obyvatel naší země, ale také péči o přestárlé spoluobčany.

Pokrok v medicíně přináší nové možnosti léčby a záchranu životů, která by dřív byla nemyslitelná, ale tato snaha je stále bohužel nákladnější. Podle filozofie PR makerů vlády je hlavním argumentem zvyšování spoluúčasti pacientů, přeloženo do lidštiny - nutnost přesvědčit lidi, aby si zdravotní péči platili dobrovolně stále více, čili fakt, že je financování systému jasně neudržitelné, a proto nestačí současné zdravotní pojištění, které musíme každý povinně platit.