Děkuju pěkně. Bojím se, že v okamžiku, kdy se karenční doba zruší, tak se znovu zvýší fiktivní nemocnost na původní nadprůměrné hodnoty. To, že takové riziko existuje, konec konců o tom hovoří i oficiální materiál vlády, který v souvislosti s projednáváním elektronického hlášení lékaře, e-neschopenky, říká, že se musí počítat s tím, že pojištěnci se budou v některých případech pokoušet o spekulativní uznání biologicky neodůvodněné dočasné pracovní neschopnosti. Takže i samotné vládní dokumenty si riziko toho, že se zvýší fiktivní nemocnost, tak si toto riziko uvědomují. Zároveň je potřeba připomenout - a tady už to několikrát zaznívalo - že v souvislosti se zrušením karenční doby se zaměstnancům snížily odvodové povinnosti. To je rovněž argument, že v okamžiku, kdy díky tomu mají vyšší disponibilní příjem, tak samozřejmě z té úspory mohou našetřit na období, kdy budou nemocní. Takže nebylo to opatření, které by jenom rušilo karenční dobu a přenášelo náklady na hřbet zaměstnance, ale zaměstnancům se snížily odvody.

Razantně taky odmítám rétoriku těch, kteří útočí na zaměstnavatele, že jsou to drábové, kteří chtějí za každou cenu a na úkor zdraví mít zaměstnance v práci. Já se proti tomu velmi ohrazuji. Často tento argument formulují odbory. Není to pravda. Každý zaměstnavatel vám potvrdí, že v práci potřebuje efektivního zdravého a spokojeného zaměstnance, zvlášť v kontextu situace na trhu práce, který je velmi napjatý. To platí dvojnásob, protože pokud tady bude zaměstnavatel, který se nebude chovat hezky k zaměstnanci a bude ho nutit chodit do práce přes nějakou zdravotní indispozici, tak se s ním bezesporu ten zaměstnanec rychle rozloučí a má dneska velkou příležitost najít zaměstnání u někoho jiného. Takže tento argument je velmi lichý. Já bych se velmi rád tady zastal zaměstnavatelů, že to nejsou žádní zloduchové, kteří by chtěli, aby zaměstnanci pracovali na úkor svého zdraví. Poškodilo by to samozřejmě samotné zaměstnavatele.