Je v tom ale háček. Všechno hodlá pořídit takzvaně na přímo, bez výběrového řízení. Po neblahých zkušenostech z minulosti bude Hnutí Přísaha trvat na důsledné kontrole. 

„Není to zase až tak dávno, kdy exministr obrany za ODS Alexandr Vondra, který nákup teď nových stíhaček bez tendru podporuje, musel s ostudou rezignovat na funkci právě kvůli tomu, že v roce 2012 bez výběrového řízení zadal zakázku na zajištění audiovizuální techniky pro české předsednictví EU. Nesmíme dopustit, aby se z nákupu stíhaček stalo druhé ProMoPro,“ říká předseda Hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Při nákupu strategických zbraní pro armády různých zemí bývá běžné, že se uskutečňují cestou přímých dohod mezi vládami. Tento proces poskytuje nespornou výhodu v urychlení celého obchodu, a i bezpečnostní rizika týkající se utajovaných informací k takovým zbraním jsou snadněji eliminována. „Je ale velmi důležité, aby byl takový obchod lidem v maximální možné míře vysvětlen, protože je to právě daňový poplatník, jehož peníze se budou utrácet,“ říká Šlachta s tím, že v případě nákupu nadzvukových stíhaček musí být především přesně definovány strategické cíle armády. Potřebujeme 24 nových strojů? Na co konkrétně? Budeme s nimi pouze střežit náš vzdušný prostor nebo s nimi budeme bojovat na misích po boku našich partnerů? Budeme s nimi bojovat pouze ve vzduchu nebo potřebujeme umět zasáhnout i pozemní cíle?

Otázkou také zůstává, jestli letectvo nutně potřebuje zrovna americké stroje, když má letku a veškerý další personál vycvičen na švédské stíhačky. A nemluvě o tom, že celé zázemí a servis je na míru postavené pro švédské letouny. Stálo to desítky miliard korun. Jde o velikost a bezpečnostní prvky letišť, servisní personál, letecké simulátory, atd. A teď by se mělo všechno stavět znovu? „Zcela vážně musíme začít mluvit o tom, zda uvažuje naše Vláda i možnosti upgradu současných Gripenů využívaných naší armádou, který by byl z hlediska pořizovacích nákladů samozřejmě mnohem levnější,“ dodává předseda hnutí.