Je to již 85 let od uzavření Mnichovské dohody čtyřmi zeměmi o odstoupení našeho území. Odmalička jsem toto období znal od svých prarodičů, jejich zklamání a frustraci, nakolik dnes jsme schopni a ochotni se přeneseně vcítit do oněch dnů, patrně záleží právě i také na tom, kolik jsme znali autentických pamětníků oněch dnů. Teď samozřejmě mluvím o atmosféře, vnímání a pocitech veřejnosti a občanů.

Pragmatická a cynická dohoda Německa, Itálie, Velké Británie a Francie předznamenala další vývoj v naší zemi, ale i v Evropě. S odstupem času jde jistě pronášet silácká slova a nepřesné analogie, kterými se snažíme tehdejší situaci připodobnit té dnešní, což je nejen nesmysl, ale i od mnohých zlý úmysl. Mnozí tak činí ryze účelové a bez hlubšího smyslu pro tehdejší dobu a situaci.

Nechci farizejsky konstatovat, že mnohonárodní Československo nemělo své problémy a nedocházelo k pnutí mezi jednotlivými částmi obyvatelstva, zvláště pak po převzetí moci Hitlerem v roce 1933. Hitler toho mistrně využil, že jeho apetit bude mnohem větší, před tím mohlo právě aktéry Mnichovské dohody varovat již tehdy dokonané obsazení Rakouska na jaře roku 1938.

Nestalo se tak, jejich uvažování a predikce tímto směrem nešla. Chamberlain byl přesvědčen, že touto cestou přináší mír, především tedy pro Velkou Británii, musím podotknout. Jedno poučení však tato historická zkušenost má, většina zemí jedná vždy pragmaticky nejvíc ve svůj vlastní prospěch (že tomu bylo ve skutečnosti jinak, víme teď).

Následovalo pak dalších vícero chyb, zejména Velké Británie a Francie, nedohoda se Sovětským svazem v roce 1939 atd. Vypukla druhá světová válka, která, jak víme, byla i příčinou dalšího vývoje po ní. Všechny události mají své příčiny i následky, přepisování historie se v posledních letech stává módním, zhoubným, dle mého nepřijatelným jevem ve společnosti.

Dnešní situace v Evropě je jiná, než byla před osmdesáti pěti lety, nenechme si namluvit podobnosti. Ano, zas od nás nedaleko umírají nevinní lidé, ale mnozí nechtějí pojmenovat skutečné příčiny, demokratická a svobodná diskuze se nekoná. Lidé s odlišným názorem, než je ten oficiální (oficiálně správný), jsou nálepkováni, osočováni, šikanováni a umlčováni. Ohrožení svobody člověka tu máme a já ho cítím jako ohrožení dnešní, tady a teď.