V pátek 13. 11. 2015 byla Francie napadena teroristy z tzv. „Islámského státu“ a zalila se smutkem. Češi, ač zatím v bezpečí, pláčou spolu s Francouzi a vyjadřují jim sympatické projevy soucitu a soustrasti.

Francie se od České republiky liší tím, že tam žije nejsilnější islámská menšina v Evropě (6-7 milionů). Po lednovém útoku na redakci Charlie Hebdo a na židovský obchod v Paříži se jedná o druhou a mnohem ničivější sérii útoků na francouzské civilisty z pozice deklarovaných islamistů.

V Čechách takto silnou islámskou menšinu nemáme a děláme vše pro to, aby zde nebyla. V rámci české pohostinnosti, z obavy, aby tato pohostinnost nebyla špatně pochopena. Není naší ambicí členům islámské komunity škodit, není naší ambicí jimi opovrhovat či je vyhánět. Pokud jim však chceme pomoci, musíme mít garance silné loajality vůči našim hodnotám a tolerance k evropskému životnímu stylu, stejně jako garance od upuštění jejich ambicí na islámskou misii.

Díky tragickým událostem v Paříži celá Evropa může pochopit, v jaké atmosféře hájí evropské hodnoty na Blízkém východě Izrael. Řada naivních evropských intelektuálů často Izrael kritizuje za drastická bezpečnostní opatření a obviňuje jej z  protiarabského rasizmu. Každý z kritiků dnes konečně může pochopit, že to, co prožívá Francie v posledním roce, prožívá Izrael  od svého počátku již 67 let!

Projekt multikulturalismu není mrtev. Mrtvá je pouze korektnost, která tupě rezignovala na rozlišování hodnot a priorit. Mrtvá je korektnost, která přestala bránit evropské hodnoty tolerance právě pod záminkou tolerance. Při pohledu na sílu terorismu Islámského státu musíme konstatovat, že vůči němu nemůžeme poskytnout jakoukoliv toleranci a že sympatizanti Islámského státu jsou našimi nepřáteli. V tomto nás naše národní barvy s Francií spojují.

MUDr. Vít Šlechta
člen místní rady
člen oblastního smírčího výboru