Jsou to lidé často s minimální mzdou nebo těsně nad ní. Michal Šmarda si tuto práci na jeden den vyzkoušel. Potkal se s pracovnicemi Centra sociálních služeb Bohumín a také s desítkami klientů a videozáznam představil spolu se Štěpánem Kavurem v prostorách spolku Buči. Ten poskytuje sociální služby na pražském Žižkově.

Video, které během tiskové konference představil, ukazuje šokující životní podmínky lidí, kteří se rozhodli pomáhat druhým, ale sami kvůli tomu žijí na hranici chudoby. Pracovnice často přiznávaly, že společnost na ně pohlíží jako na služky.

„Je to neférové hodnocení jejich práce a stát, který vytváří tabulky mezd, tento postoj sám aktivně vytváří. Chceme to skončit a říkáme otevřeně: Pracovníci sociálních služeb si zaslouží průměrný plat. Dnes je to mezi kolem 44 tisíc hrubého,“ vypočítává Michal Šmarda a připomíná: „Přibývá důchodců, ale ty, kteří se o ně mají starat, stát demotivuje. Péče o nemohoucí je společensky jedna z nejhodnotnějších a nejnáročnějších prací vůbec. Lidé z těchto profesí přitom berou vůbec nejméně. I drobné zdražení pro ně může znamenat existenční potíže.“

Jeho slova potvrzuje i Štěpán Kavur, ředitel spolku Buči. „Naši sociální pracovníci se věnují těm, kteří se potřebují vrátit k soběstačnosti a nezávislosti. Je paradox, že oni sami se ocitají v situaci, kdy pomoc státu potřebují. Za náš provoz vděčíme především drobným sponzorům, dobrovolníkům a nesmírnému pracovnímu nasazení pracovníků. Je to často na pokraji vyhoření. Stát přispívá jen minimálně a prakticky jen z nutnosti. Stát prakticky nepodporuje aktivní politiku zaměstnanosti. Je třeba situaci okamžitě změnit, řítíme se do velkého průšvihu.“

Sociální demokraté považují za ostudu, aby se lidé pracující v odpovědné pozici ocitali pod hranicí příjmové chudoby. Poukazují i na fakt, že zvednutí minimální a minimální zaručené mzdy rozpočet neohrozí, naopak. „Pokud pracující lidé nedostávají za svou práci důstojné peníze, obracejí se s žádostmi o podporu na stát. Náklady se tak pouze předsunují jinam. V případě soukromých zaměstnavatelů, kteří platí minimální mzdy, to dokonce znamená, že jejich podnikání sponzoruje daňový poplatník. Stát na zvýšení minimálních mezd ve výsledku vydělá díky odvodům na sociální pojištění a díky snížení objemu vyplácených podpor,“ vysvětluje Michal Šmarda.

„Sociální demokracie je a bude hlasem pracujících. Vláda na ně kašle, ale na jejich práci jsme nebo budeme jednou závislí mi všichni,“ uzavírá Šmarda.

CO NAVRHUJE SOCDEM?

• Okamžité zvýšení platů sociálních pracovníků na 200 % současné výše. To je dnes zhruba 44 tisíc Kč.
• Evropská směrnice určuje minimální mzdu na nejméně 50 % průměrné mzdy. Vláda to ignoruje. Navrhujeme proto navýšení na 25 tisíc korun od 1. ledna 2025.
• Obnovení minimálních zaručených mezd, které zrušila neodpovědná vláda.