Zmatenost, trivium a šablonovitost

Přesto si s paní ministryní troufám nesouhlasit. Dokonce jsem zmaten. „Od roku 2021 studenti absolvují povinnou část z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky. Chceme tak zajistit alespoň minimální znalost, takzvaná trivia těchto předmětů,“ uvedla loni v květnu v iDnes mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Jak dodala, měl by každý maturant zvládat základy matematiky. Odhaduji, že paní mluvčí takto pravila ve shodě s názorem celého ministerstva. Mé avizované zmatení pramení z původní představy o tom, že minimální znalosti z jakéhokoli předmětu (v případě matematiky bych to viděl na sčítání, odčítání, násobení, dělení a třeba schopnosti výpočtu procent) by měl mít průměrný žák druhého stupně základní školy, zatímco studium na středních školách, zvláště pak na gymnáziích, by mělo být o něčem jiném, než o triviu. A docela mě zajímá, na jaké úrovni pak musí být nepovinné předměty. Že by mínus trivium?

Paní ministryně Valachová pak z pozice razantní stoupenkyně povinné maturity z matematiky obhajuje tento svůj krok tvrzením, že matematiku skutečně potřebujeme k rozvoji analytického a logického myšlení. Jsem si jist, že stejně takto lze argumentovat například v případě biologie, chemie, fyziky, dějepisu. Skálopevně věřím, že každý rétoricky zdatnější středoškolský učitel je schopen zdůvodnit, proč by měl být právě jeho předmět maturitně povinný. Obecně řečeno, analytické a logické myšlení podporuje jakákoli systematická činnost zaměstnávající, jak by pravil, legendární detektiv Hercule Poirot „malé šedivé buňky.“ Logické a analytické myšlení podporují například také šachy, či poker Texas Holden, který se dokonce přednáší na nejuznávanější univerzitě světa MIT. Přesto se nejspíše v učebních osnovách neobjeví, natož, aby se z nich muselo povinně maturovat.  Mimochodem, Magnus Carlsen (1990) z Norska, který se stal ve věku 13 let, 4 měsíců a 27 dnů šachovým velmistrem a od roku 2013 je mistrem světa, vystudoval po boku hokejistů a cyklistů sportovní školu. Pro zajímavost, v roce 2014 si Magnus Carlsen zahrál šachy s Billem Gatesem, nejbohatšímu muži světa dal mat za minutu a devatenáct sekund.

Navíc argument ministerstva školství, podle kterého matematika rozvíjí analytické myšlení, a proto k maturitě patří, nesdílí někteří specialisté v oboru. „Šablonovité testy rozhodně nerozvíjejí myšlení, jde jen o mechanický nácvik. K popularizaci předmětu to rozhodně nepřispěje. Na odborných školách žáky děsí a na gymnáziu pro ně nemá význam,“ tvrdí například v souvislosti s povinnou maturitou z matematiky v textu iDnes zástupkyně vedoucí katedry matematiky Ostravské univerzity Petra Konečná.

Dejme šanci maturitě z tělocviku

Na druhou stranu si dovoluji doporučit pozornosti všech zainteresovaných předmět, jehož povinnost by měla pro naši společnost větší kladný efekt, než je tomu v případě matematiky. Jedná se o tělesnou výchovu, lidově řečeno tělocvik. Nepochybuji, že i paní ministryně, do jejíž sféry vlivu spadá i sport, nepochybně ví, že ve zdravém těle je zdravý duch. A je něco důležitějšího, než zdraví našich dětí? Nevím, jak paní ministryně, ale já osobně o ničem takovém nevím.  

Navíc mě, coby daňového poplatníka, podstatně více, než skutečnost, že si matematiku jako volitelný předmět vybírá cca každý čtvrtý maturant (tak vysoký zájem o matematiku mě spíše příjemně překvapil), děsí skutečnost, že každé třetí dítě v ČR má nadváhu. Proto mi nikdo nevymluví, že jedinec, který vedle jazyka rodného, cizího, volitelného předmětu, vybraného nejspíše v souladu s dalším studiem, zvládne povinně plavání, běh, jízdu na kole, přeskočí kozu, udělá výmyk a kotrmelec, je pro naši šťastnou budoucnost, nepochybně větším přínosem, než maturant schopný zvládnout derivace, integrály či goniometrické funkce. Abych pravdu řekl, nepamatuji si, že bych s některou z popisovaných matematických činností přišel za posledních takřka 40 let v praktickém životě do styku, zatímco se snahou o rychlejší pohyb bojuji s nevalným úspěchem každý den. Kromě toho si myslím, že povinná maturita z tělocviku by se setkala na rozdíl od maturity z matematiky s větším pochopením ze strany rodičů, neboť podle průzkumů jsou tito ochotni řešit problémy s nadváhou svých potomků až v případě adolescentů. Škoda, že paní ministryně v tomto ohledu nenavázala na svého předchůdce Marcela Chládka, který bojoval alespoň za povinnou třetí hodinu tělocviku a péči o tělesnou zdatnost, rovnající se zdraví našich dětí, chtěl svěřit profesionálům.

Rád bych pak připomenul paní ministryni Valachové ještě jednu věc. Je vědecky prokázáno, že existuje přímá úměra mezi fyzickou aktivitou a uvolňováním hormonu endorfin. Jak dokázal bezpočet vskutku seriózních výzkumů, stačí deset minut zátěže, a množství uvolňovaných endorfinů začne velmi rychle narůstat. Je jedno, jestli běháme, posilujeme, či plaveme. A protože endorfin je právem nazýván hormonem štěstí, navrhuji, abychom zvýšili jeho dávkování našim dětem. Nejlépe povinně!

P. S. Stačí pouhý pohled na hezčí část a štíhlejší část mého těla v podobě obličeje, aby bylo zřejmé, že opravdu nejsem součástí žádné tělocvikářské lobby. Přesto pokaždé, když se postavím na váhu, si nadávám za to, že jsem v tělocviku, na rozdíl od matematiky, nedával větší pozor…