Přesněji tedy: „Pekař a cukrář Jack Philips z amerického státu Colorado odmítl v roce 2012 upéct homosexuálnímu páru dort k jejich svatbě. Gayové ho následně zažalovali a označili jeho krok za nepřípustnou diskriminaci.“

Spojené státy americké jsou známé svým liberálním přístupem a ochranou slabších občanů. V tomto případě se do křížku dostala svoboda náboženského vyznání, která byla důvodem odmítnutí služby a občanský princip nediskriminace na základě sexuální orientace.

Zpočátku se zdál případ jasný. Po žalování pekaře Phillipse u coloradské komise, která dala svatebčanům za pravdu, se ale případ dostal až k nejvyššímu soudu. Ten v rámci svého verdiktu deklaroval následující.

„Philips měl nárok na neutrální rozhodnutí, které by plně a spravedlivě zohlednilo jeho náboženské výhrady.“

Soud dále dodal, že verdikt je pouze k danému individuálnímu případu, ovšem ne k obdobným kauzám. Tady se můj názor od obecně platných právních předpisů liší.

Existuje právo na službu?

Gay pár se cítil být krácen na svých právech. Existuje snad něco jako právo na službu? Dle mého názoru ne. Přestože jsem gay, domnívám se, že každý jedinec může diskriminovat při podnikání kohokoli. Vždyť pokud odmítne službu či zboží gayům poskytnout, sám se krátí o zisk.

Představím modelovou situaci. Pokud bude ve městě hospoda, jejíž majitel mi odmítne načepovat pivo, protože sdílím ložnici s mužem, tak je to přeci jeho ztráta zisku. Pomyslím si o něm své, nikdy už tam nepůjdu a věřím, že ani mí přátelé a další rozumná skupina obyvatel by nepodpořila takové jednání prostřednictvím útraty. Jakmile hospodský přijde o podstatnou část zisku, rozmyslí se, jestli jeho jednání je správné.

Hádám, že někteří budou argumentovat „Co když je to jediný podnik svého druhu? Kam pak budou gayové chodit nakupovat …?“ Výborný dotaz. Pokud by se to opravdu stalo, např. všechny cukrárny ve městě by odmítli gaye obsluhovat, tak je to přeci výborný podnikatelský záměr! Uděláte jedinou cukrárnu, která nebude diskriminovat, a budete mít astronomické zisky.

Následuje další otázka v pořadí. „Co když se rozhodne většinová společnost takto diskriminovat?“ V tom případě mám pro vás smutnou zprávu. Nic s tím nenaděláte. Jestliže by většinová společnost chtěla gaye nebo jinou menšinu diskriminovat ve smyslu upírání práv, tak stejně zvolí do příslušných zákonodárných komor takové zástupce, kteří budou zastávat stejný názor. Demokracie holt taky není ideální.

Stát musí být neutrální

Odkazem na deficit demokracie, který hájí názor většiny, nikoli vždy ten správný (což bývá často zaměňováno), se dostávám k diskriminaci a státu. Stát, dle mého názoru, nesmí diskriminovat nikoho za žádných okolností. Musí pohlížet na všechny občany jako na sobě rovné. Stejná práva –  stejné povinnosti. Nyní mluvím o diskriminaci pozitivní i té negativní. Stát nemůže zvýhodňovat jedny na úkor druhých.

Situace v ČR možná není ve všech ohledech ideální. Existují určité oblasti, jako například možnost uzavřít sňatek či darovat krev, ve kterých jsme omezováni, berme však v potaz situaci v jiných státech. Buďme rádi za to, co máme, naše společnost je celkem tolerantní a dlouhodobý vývoj je liberalizaci a toleranci alespoň v této oblasti nakloněn.

Marek Šoška,
místopředseda Svobodných v Jihomoravském kraji