Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

tento bod se jmenuje vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky, a proto mi dovolte, abych připomenul významný podíl vojenských nemocnic a jejich zaměstnanců na protiepidemiologických aktivitách při pandemii COVID-19 a tak i jejich pomoci civilnímu zdravotnickému sektoru a občanům naší země.

Jako poslanec z Olomouckého kraje se zaměřím svou pozorností na účast Vojenské nemocnice Olomouc. Zdravotníci z Vojenské nemocnice Olomouc již v neděli 15. března na výzvu krizového štábu Olomouckého kraje zahájili provoz odběrové sanity, která odebírala vzorky přímo v místě bydliště pacientů, a to od Slatinic až po Zlaté Hory u Jeseníka anebo Staré Město pod Sněžníkem. Tedy často více než 100 km od mateřské nemocnice. Tento provoz sanity v terénním odběru pokračuje i v současnosti, a to na základě určení a nařízení krajské hygienické stanice a ve spolupráci s ostatními armádními složkami.

V této souvislosti bych chtěl říci, že podle informací, které mám k dispozici, tak na činnost odběrových sester Vojenská nemocnice Olomouc nedostala žádný mimořádný příspěvek, byť bylo přislíbeno asi 1 500 korun pro sestru za realizovaný výjezd. Na tomto místě bych chtěl požádat o to, aby tento příslib byl naplněn, případně, pokud existuje jiný postup, kterým bude tento náklad zdravotním sestrám a Vojenské nemocnici v Olomouci určitým způsobem kompenzován. Pakliže tedy bude.

Od 16. března, kdy byly vytvořeny zajištěné oblasti karantény v Uničově, Litovli a Moravičanech, stala se vládní nařízení a následná mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví povinná i pro Vojenskou nemocnici Olomouc. Šlo zejména o omezení neakutní a neurgentní péče, účast na odběrech a testování, účast na léčbě a reprofilaci standardních lůžek na lůžka infekční. Olomoucký kraj se v určitou dobu stal druhým nejpostiženějším krajem hned po Praze a okres Olomouc nejpostiženějším okresem kraje, zvláště pak po explozi pandemie na neředínských vysokoškolských kolejích u zahraničních studentů.

Již 17. března bylo ve spolupráci s olomouckým ženijním praporem a logistiky z Pardubic zřízeno odběrové místo u Vojenské nemocnice Olomouc, které bylo provázeno a provozováno do 5. května. Další odběrové místo bylo ve spolupráci s olomouckou Vojenskou policií a Policií České republiky zřízeno na hranici uzavřené zóny v Nových Zámcích u Litovle, a to také bylo provozováno do 5. května.

Vzhledem k tomu, že Olomoucký kraj nemá infekční kliniku, má pouze infekční oddělení v Nemocnici Prostějov, které má standardní stav dvacet lůžek a ten rozšířilo na třicet, ovšem v průběhu došlo k tomu, že personál tohoto infekčního oddělení v Nemocnici Prostějov byl zasažen infekcí, a po dohodě s Olomouckým krajem tak bylo pro zajištění další infekční kapacity neventilovaných lůžek pro COVID pozitivní pacienty nezbytně nutné akutně zřídit, a tedy reprofilovat lůžka chirurgie právě ve Vojenské nemocnici Olomouc.

Na těchto nově akutně zřízených čtrnácti lůžkách ošetřili lékaři a zdravotní personál Vojenské nemocnice Olomouc dvacet pacientů, to jest pět procent v daném měsíci hospitalizovaných pacientů, byť podíl akutních lůžek na národní kapacitě je jen něco málo přes čtyři promile. Lékaři, zdravotnický personál a další zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc tak poskytovali péči jedenáctkrát větší než by odpovídalo velikosti Vojenské nemocnice. Ze statistik pak vyplývá, že ve Vojenské nemocnici zemřeli tři pacienti, a to spíše s COVIDem než na COVID, takže smrtnost tehdy byla patnáct procent ze všech hospitalizovaných, tedy pod průměrem České republiky, který tehdy činil asi dvacet procent.