Nenechte se zmást tím, že ji tvoří ministři. Být ministrem automaticky neznamená mít patent na rozum. Krásně to v červnu 1990 „vysvětlil“ Jan Ruml, takto náměstek federálního MV bez byť jen náznaku relevantního vzdělání, reportérce ČT. Na dotaz, zda se domnívá, že Ján Langoš, čerstvě jmenovaný MV ČSFR, je dostatečně profesionální na to, aby zvládl tak složitý resort, jakým je vnitro, odpověděl „Paní redaktorko, uvědomte si laskavě, že profesionalitu získáváte jmenováním do funkce!“ Šel jsem do kolen a tehdy jsem si definitivně uvědomil, že tohle nemůže skončit dobře.

Proč od minulého týdne? To pánové moudře poseděli, probrali problémy NATO a EU (o čem asi diskutovali? Že by o připravované likvidaci národní suverenity nad vzdušným prostorem ČR?) a potlachali o "aktuální bezpečnostní situaci v České republice", aby se pak vrhli na něco, co otvírá zcela nový prostor pro rozkrádání státních peněz – na tzv. Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. „Neviditelný“ ministr obrany Metnar s ní opět (po kolikáté už?) prokázal, že má perfektní smysl pro načasování podobných kroků tak, aby vládě a premiérovi co nejvíce namydlil schody. Naposledy svým návrhem na posílení pravomocí vlády a premiéra v době ohrožení státu. Sice vloni, ale také v březnu. Nejspíš to je tím nadcházejícím jarem.

K mému obrovskému překvapení jsem se totiž v dokumentu mimo jiné dočetl, že mezi cíle hybridní války může patřit zpomalení či paralyzování politického rozhodovacího procesu, oslabování důvěry občanů v ústavněprávní uspořádání a demokratické instituce a mechanismy, narušování ekonomických procesů, získání vlivu v klíčových hospodářských sektorech a strategických podnicích, manipulace či ovládnutí informačního prostředí a oslabení či ovlivnění fungování kritické infrastruktury. Nevěřil jsem vlastním očím: perfektní popis naší současné situace, dosažené ovšem nikoliv prostřednictvím nějakých ruských nebo čínských „agentů s ricinem“, ale neúnavnou pílí vlády a opozice při vytváření chaosu v souvislosti (nejen) s koronavirovou pandemií, samozřejmě za vydatného přispění ústavního soudu ČR.

Uvědomil jsem si zároveň, že schválení tohoto dokumentu otvírá vládě a ke státním financím přisátým vykrmeným pašíkům úplně novou dimenzi defraudací, korupce a odklánění peněz. Sázka na obranu proti hybridním hrozbám má totiž oproti budování obrany proti hrozbám skutečným jednu obrovskou výhodu. Hybridních hrozeb si můžete vymyslet, kolik jen chcete, a na „boj“ s jednou každou z nich nárokovat libovolné množství peněz. A když se někdo zeptá na jejich osud, prostě prohlásíte, že jste hrozbu a) potlačili, takže už neexistuje, b) podcenili a chce to víc peněz, nebo za c) přecenili, ale jenom dobře - nestihla se díky tomu vůbec rozvinout. Nic se vám nestane, a peníze zpátky nikdo chtít nebude.

Hybridní působení v podání našich "hybridních stratégů" je něco jako to nehmotné fluidum nezapomenutelného magistra Kellyho z filmu Pekařův císař. Nemusíte nijak prokázat jeho existenci, stačí, když ho vhodně pojmenujete a směle a bez váhání označíte jeho zdroj. Na výběr máte ze tří možností: Rusko, Čína, resp. vnitřní odpůrci demokratického zřízení. A zatímco v případě prostředků nárokovaných na boj s drony musíte být schopni doložit, že jste a) něco proti dronům vybrali a nakoupili, za b) že to skutečně funguje, a za c) umíte to efektivně použít, u hybridních působení či hrozeb je tomu jinak.

Oč jednodušší a elegantnější přece je prohlásit za hybridní působení ruskou vakcínu nebo možnost dostavby Dukovan! Pak už jen stačí zadat partě kamarádíčků za těžké peníze mediální kampaň, vytasit se zfalšovaným průzkumem veřejného mínění, prohlásit, že by nám Rusové mohli ukrást naše atomová tajemství a vakcíny stejně neumí, přizvat k tomu Člověka v tísni a dvacet miliónů je doma, ani se nenadějete. Prémie navíc – můžete být v daném oboru s odpuštěním blbý jako tágo, o (jaderné energetice, virologii, vakcinaci – nehodící se škrtněte) nevědět ani zbla, proton považovat za proslulý pražský gay klub – a VŮBEC NIČEMU TO NEVADÍ!

Zdá se, že rozhled a znalosti jsou v oboru hybridní války na český způsob nežádoucí překážkou. Hloupost vesele kvete, rozum se stydí v koutě a ve spirále se nám v podstatě profesionálnější podobě vrací vysoce vyprecizovaný amatérismus a diletantství pana Rumla, zde obojí dovedeno téměř k dokonalosti. To by v tom byl čert, abychom tu republiku nepoložili. Nám přece nic nehrozí!

(převzato z Profilu)