Kontroloři se zaměřili i na to, zda sloučení Státní opery Praha a Národního divadla přineslo úspory, které Ministerstvo kultury od spojení těchto dvou institucí očekávalo.

Zpráva NKÚ opakovaně potvrzuje diletantství v řízení resortu nejen ministra kultury Daniela Hermana, ale i jeho předchůdců. Po Laterně magice a Nové scéně se pod Národní divadlo dostala v roce 2012 i další umělecké konkurence - Státní opera.

Prvotní pokles nákladů pouze o 0,87% ukazuje, že skutečné důvody ke sloučení organizací byly jiné než ekonomické. Jaké, o tom můžeme jen spekulovat - ministerstvo vlastní akt oznámilo prakticky bez jakéhokoli oprávněného zdůvodnění. Že byl v dalších letech vykazován nárůst nákladů i v oblasti podfinancovaného odměňování zaměstnanců, se navíc dlouhodobě projevuje ve snahách zrušit stálé umělecké soubory - podobně, jako je tomu u divadel a dalších institucí.

Slučování organizací má předcházet analýza, která ekonomicky, v číselných řadách, v konkrétních položkách prokáže výhodnost tohoto kroku. Která i analýzou slabých a silných stránek (nikoliv nekritickým přejímáním rakouského modelu) ukáže, zda je pro tyto organizace vhodná. A která ukáže i jiné varianty úspor, třeba sdružením nákupů zboží a služeb pro obě organizace nebo u některých komodit využitím elektronických aukcí.

To však ministrům neporadil zřejmě ani Vatikán, ani „krajané“…

Zdeněk Štefek
stínový ministr za KSČM pro resort kultury