Dne 6. 1. 2018 nedostala Babišova jednobarevná koblihová vláda důvěru poslanecké sněmovny. V pondělí 16. 4. 2018 už to je právě 100 dní, více než čtvrt roku (!!!). Prezident Miloš Zeman od té doby neučinil jediný další krok, který mu předepisuje Ústava (viz článek 68), totiž aby někoho pro druhý pokus o sestavení vlády jmenoval předsedou vlády. Naopak svojí nečinností umožňuje, aby tu vládla vláda bez důvěry, tzn. každým dalším dnem více a více nelegitimní vláda. Dodejme, vláda osoby vyšetřované pro podvod, vláda agenta StB a vláda oligarchy s obrovským střetem zájmů. Významný ústavní právník prof. Jan Kysela již v této souvislosti hovoří o ústavním puči.

V české Ústavě se v článku 65 píše: "… velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu." Co myslíte, je či není porušením demokratického řádu, tedy naplněním velezrady či hrubým porušením Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, když prezident republiky svévolně nechává čtvrt roku šafářovat ve Strakově akademii čím dál více nelegitimní vládu trestně stíhaného agenta StB s nekonečným střetem zájmů?

Z Hradu, Anofertu či jejich okolí můžeme slyšet argumentaci, že se přece neděje nic nového, Topolánkova první vláda přece také dlouho vládla v demisi. To srovnání ale kulhá na obě nohy. Připomeňme si proto reálie roku 2006.

Volby v roce 2006 drtivě vyhrála Občanská demokratická strana na čele s Mirkem Topolánkem. Získala 81 mandátů, tedy ještě o tři víc než ANO v roce 2017. Celkovým výsledkem ovšem byl pat, kdy levice (ČSSD a KSČM) měla 100 mandátů a zbytek (ODS, lidovci a zelení) také 100. Výsledkem voleb v roce 2017 žádný pat není. Možností, jak sestavit vládu, existuje celá řada.