„Romský holocaust nám připomíná, že je třeba dokončit proces odškodnění obětí masových vražd, utrpení a ztráty majetku a zdraví z období druhé světové války. Právě mezi Romy je takových osob nejvíce a jedná se o problém celoevropský. Zelení apelují na vlády dotčených zemí a Evropskou komisi, aby oprávněné nároky co nejdřívě vyřídili,“ říká Petr Štěpánek, předseda Strany zelených.

Na mnoha místech je v tento den vyvěšena romská vlajka a od 10:00 proběhl pietní akt na Národním hřbitově v Terezíně, který pořádají romští aktivisté. Aktivisté se 2. srpna od 13:00 sešli také na hřbitově Holocaust Memorial Garden v londýnském Hyde Parku, kde české Zelené reprezentovala Anna Chválová.

„V roce 2017 jsem navštívila pietní akt v Osvětimi se spolkem Bachtale v rámci projektu Cesta za minulostí. Hlavním důvodem této akce bylo seznámit účastníky, a zejména děti, s temnou historií druhé světové války, přiblížení historických faktů generacím, které hrůzy druhé světové války nezažili, posílení romské identity a přijmutí historických faktů a také převzetí určité odpovědnosti,“ říká Anna Chválová, členka Odborné sekce pro lidská práva Strany zelených a romská aktivistka.

„I přes velmi špatné historické zkušenosti, které v českých zemích nepochybně máme s rasismem, se zde spousta lidí stále nechává ovlivnit předsudky vůči lidem s jinou barvou kůže, než je bílá, a právě proto je povinností nejen historiků, ale i všech humanistů, rovnostářů a zelených ty špatné historické zkušenosti s rasismem připomínat,“ uzavírá Bronislav Tomek, vedoucí Odborné sekce pro lidská práva Strany zelených.

Proč bylo pro Evropský den památky obětí romského holocaustu zvoleno právě toto datum? V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka 2 898 Romů a Sintů. Osvětim II – Birkenau (Březinka) se stal největším koncentračním táborem pro evropské Romy. Většina z nich zde zahynula v plynových komorách. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 000 žen, mužů a dětí. ?Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 500 000 – 800 000 Romů a Sintů z celé Evropy. Z území Protektorátu Čechy a Morava se z celkového počtu přes 5 500 československých občanů romského původu, kteří byli vězněni v osvětimském komplexu i v jiných táborech, po osvobození vrátilo 600.

Genocida československých občanů romského původu byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války, protože téměř došlo k jejich úplnému vyvraždění. Nacistický teror přežila v českých zemích přibližně desetina československých občanů romského původu.