Ve srovnání s muslimskými ženami jsme na tom nesrovnatelně lépe. Ale dokud budou rodit děti ženy a následně plnit nejdůležitější funkci společnosti - starat se o rodinu, budou ekonomicky v nevýhodě. Manželství by mělo být jako firma, kde jsou dva majitelé s rovným 50 % podílem a také i rovným ziskem.

Ve většině manželství dochází po jejím založení  k rozšíření rodiny a rozdělení kompetencí. Muž  zajišťuje ekonomicky chod rodiny, zvyšuje si svou kvalifikaci a kariérně i platově roste. Žena zastává společensky tu nejdůležitější funkci - výchovu potomků. Mezitím zvládá další profese: je učitelkou, zdravotní sestrou, uklizečkou, nákupčí, kuchařkou, taxikářkou a manažersky řídí celý chod rodiny.

Po určité době dochází  k rozpadu min. 50% rodin. Po dobu, kdy žena zastávala funkci ženy v domácnosti, za ní nebylo placeno sociální pojištění a může dojít k tomu, že nebude mít ani právo na důchod. Či zastávala s ohledem na rodinu práci, která se finančně nevyrovná ohodnocení manžela. Platby za sociální pojištění jsou tím pádem nižší a takovému platu bude odpovídat i nižší důchod.

Východiskem by mělo být to, aby platby za sociální pojištění za období manželství byly sečteny a rozděleny rovnoměrně mezi manžely. V dnešní době, kdy hledáme řešení, jak podpořit porodnost, je toto dalším plusovým bodem, aniž bychom finančně zatížili státní rozpočet.