To proto, že volby do Evropského parlamentu nemají na naši měnu – korunu či euro – v podstatě žádný vliv. ODS v petici žádá, aby vláda vyjednala trvalou výjimku ze závazku přijmout euro. Chci se podívat na kontext té petice.

Zaprvé, ptejme se na (ne)výhodnost přijetí eura ekonomů, podnikatelských a spotřebitelských svazů, ne lidí na ulici, z nichž mnozí nemají potřebné ekonomické znalosti, aby mohli tak složitou otázku posoudit.

Podle mě to mají chladně a pragmaticky vyřešit odborníci a to řešení má být prosté ideologických nánosů. Pokud z otázky eura uděláme emoční záležitost na úrovni fandění ve fotbale či hokeji, tak rozhodnutí v té věci pro nás výhodné nebude.

Zadruhé, ODS s tou peticí přichází jako se součástí své eurovolební kampaně. Co ale může poslanec Evropského parlamentu na našem odloženém závazku přijmout euro změnit? Vůbec nic. Splnění tohoto závazku je především v českých rukou: (1) nejprve musíme splnit tzv. konvergenční kritéria a poté (2) musíme projevit vůli euro získat. Teprve pak o tom začne jednání s orgány EU, kde Evropský parlament je jen konzultován, ale o věci nikterak nerozhoduje. Chce-li totiž ODS trvalou výjimku, chce nový protokol ke Smlouvě o fungování EU. Jeho změna Evropskému parlamentu přisuzuje pouhou konzultativní roli, jejíž výsledek nikoho nezavazuje. Konečně splnění konvergenčních kritérií je v případě ČR poměrně daleká budoucnost, rozhodně ne otázka nejbližších necelých čtyř let, na něž má mandát současná česká vláda, která by o přijetí eura mohla rozhodnout. Proto se tato záležitost nedostane v nejbližším pětiletém období, jehož se eurovolby týkají, ani na stůl poslanců Evropského parlamentu.

Sečteno a podtrženo, petice ODS balamutí veřejnost, když se tváří, že přijetí eura je agenda, kterou budou řešit ti europoslanci, které budeme volit 23. a 24. května 2014.

Spojovat otázku přijetí eura s volbami do Evropského parlamentu je mimo mísu; to ovšem neznamená, že takový populismus nepřinese hlasy zmanipulovaných voličů. A kvůli nim to ODS dělá.