Vláda nám 12. září 2022 pozdě večer zastropovala ceny energií a hrdě se bije do prsou, jak pomohla našim občanům. Bohužel opak je pravdou, většina lidí bude platit více milá vládo. Pouze Ti, co skončili v režimu DPI, tak budou platit o něco méně. Včerejší strop na elektrickou energii v hodnotě 6 Kč/kWh silové elektřiny znamená 7,5 Kč - 9 Kč/kWh pro koncové zákazníky. Předešlá průměrná cena se pohybovala do 5 Kč/kWh, což je meziroční růst o 50-80%! U plynu je situace daleko drastičtější, předešlé ceny se pohybovaly kolem 10 Kč/m3 + marže a distribuce, tzn. koncová cena kolem 15 Kč/m3 plynu.
Dnešní cena například v Budapešti v běžné domácnosti je 6,85 Kč/m3 s tím, že je ta cena garantovaná na 15 let, pouze s inflační doložkou. Maďarsko má kontrakt na plyn z Ruska na 15 let. U nás bude stát "regulovaný" kubík plynu cca 40 Kč/m3 pro koncového spotřebitele. Tzn. tímhle rozhodnutím vlastně vláda legalizovala celoroční zdražování způsobené neuváženými politickými rozhodnutími.
Tato rozhodnutí jsme neudělali my, ale Němci. Jejich přílišně rychlá orientace na zelené technologie (vítr a fotovoltanika) a odpor k jádru i uhlí způsobila, že ceny na energetických burzách začaly nekontrolovatelně růst. Jelikož se dostaly na hranici, kde i výrobci, již neměli potřebnou hotovost, aby svůj odbyt elektřiny byly schopni krýt svými penězi, přestaly sem dodávat potřebné množství a tím se rozpoutala nekontrolovatelná spirála růstu.
U plynu je to pouze politické rozhodnutí způsobené obrovským tlakem USA, které tlačí na zákaz používání plynu z Ruska a snaží se lobbovat za LNG, které je několikanásobně dražší než současný ruský plyn (musí se ochladit na -160 C, přepravit speciálními loděmi a opět postupně zahřát, 1m3 kapalného LNG je asi 600 m3 v plynném skupenství). A jelikož nám v únoru začala válka na Ukrajině, politici v Německu rozhodli o zastavení plynovodu Nord Stream 2, který byl již těsně před spuštěním a vláda v Německu propustila všech 140 zaměstnanců, kteří zde měli pracovat. Plánovaná kapacita Nord Stream 2 byla 55 mld. m3 plynu (celková roční spotřeba v ČR se pohybuje kolem 9-10 mld. m3). Tak že tato kapacita se dá nahradit minimálně 400 loděmi ročně (těmi největšími s kapacitou kolem 250 000 m3 kapalného LNG), dopad na životní prostředí nechci komentovat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Článek byl převzat z Profilu Václav Török
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.