Očekávám, že tento cíl bude na lednovém plenárním zasedání ve Štrasburku odsouhlasen jako pozice Evropského parlamentu. Jediný, kdo může tuto neskutečně drahou ambici zarazit je tedy Evropská rada. Budoucí ministr průmyslu České republiky musí okamžitě po svém jmenování začít jednat - a bezpodmínečně jezdit do Bruselu.

Každý cíl musí mít ekonomicky zdůvodnitelné náklady a to zde naprosto postrádám. Až se vyčerpá ekonomický potenciál úspor, budeme nuceni k investicím, které jsou sice technicky možné, nicméně úplně zbytečné. Už jen samotné sledování naplňování cíle energetické účinnosti bude pro Českou republiku ohromnou administrativní zátěží a bude klást nesmírné nároky na statistická data, která se doposud nezveřejňovala.

Takto dramatický zásah do energetického a teplárenského trhu si vyžádá miliardové investice (některé studie hovoří až o 2,5 bilionu Kč do roku 2030) nejen ze strany občanů a podniků, ale i státního rozpočtu. Nejvíc na to však doplatí samotní občané při konečném vyúčtování elektřiny a tepla.

Evžen Tošenovský
místopředseda strany
poslanec EP