Při detailním pohledu do mezinárodního srovnávání států v rámci tzv. Global competitiveness report zjistíme, že jsou to zejména makroekonomické ukazatele, které vykazují dobré hodnoty. Bohužel totéž se nedá říct o institucionálním prostředí (76. příčka ze 144) a inovacích. Jsme na 93. pozici, bavíme-li se o startu podnikaní, a pohoršili jsme si o 3 místa oproti předchozímu měření. V daňové (ne)jednoduchosti jsme na 122. místě ze 144 sledovaných zemí. Podnikatel by čekal, že zlepšování těchto podmínek bude při ekonomickém růstu priorita. Kdepak, levicová vláda právě tato fakta ignoruje, hází podnikatelům další klacky pod nohy a byrokraticko-kontrolní aparát tloustne všemi směry jakoby ho někdo každý den krmil koblihami.

Rozhazovačný neefektivní manažer

Schválil se státní rozpočet na příští rok a jeho návrh mandatorních výdajů je naprosto alarmující. Navíc 13 tisíc úředníků a 10 miliard Kč navíc na jejich platy. Není tomu tak dávno, co Andrej Babiš prohlašoval, že chce méně úředníků, ale lépe platově ohodnocené a efektivněji pracující. Asi si po roce řekl: proč ne obojí, více úředníků i větší platy. Tomu se ale rozhodně neříká efektivita.

Byrokratická totalita potřebuje vnitřního nepřítele

Ztělesněním zla a nepřítelem č. 1 se pro Babiše se Sobotkou stal chudák živnostník. Jako jeden z příkladů uvedu elektronická evidence tržeb. Tento nástroj má teoreticky vybrat 10 miliard navíc. Jenže miliardy bude stát jeho zavedení a další miliardy bude ve výsledku stát roční provoz. Navíc si kvůli EET přizval ministr financí přes 500 dalších úředníků na plný úvazek. Ale to se stále bavíme pouze o číslech. Nejhorším vedlejším efektem je totiž dlouhodobá změna v chování lidí, kteří se mezi sebou začnou udávat kvůli účtence za párek v rohlíku. Sečteno a podtrženo: ekonomické přínosy EET pro stát jako celek budou víceméně nulové, ale nevyčíslitelné budou ztráty na charakterech lidí, tak jako za dob komunistické totality. A to nám nikdo nevrátí.

Neinvestiční horečka za časů oligarchy

Jak to dopadne s EET můžeme sice stále jen spekulovat, ale jak je to s investicemi, to je jasné. Zatímco za vlády Petra Nečase se v dobách recese v roce 2012 investovalo 113 mld. Kč a 97 mld. Kč. v roce následujícím, tak Andrej Babiš “začal” konečně investovat až v roce 2015. V tomto roce je to 75,8 mld. Kč a na příští rok přidal 2 miliardy, aby se neřeklo. Faktem tedy zůstává, že současná vláda investuje o 30 % méně než předchozí. Navíc v roce 2012 šlo opravdu mluvit o prorůstových investicích v těžkých časech recese, kdy byl pokles HDP o 0,9 %. A jeho hlavní téma, karusely a přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge), mu nedávno zamítla Evropská komise. Máme tedy doufat, že ty stamiliardy, o kterých mluvil před volbami, najde v centrálním nákupu toaletního papíru a v účtenkách živnostníků?

Jakou dietu tedy doporučuji?

Místo dalších koblih pro tlusté byrokratické tělo by bylo potřeba začít zlepšením institucionálního prostředí. Dnes existují unikátní nástroje z digitální sféry, které umožňují hlavní veřejné služby převést na internet (např. změnu trvalé adresy, vydávání dokladů, zakládání společností) a postupně tak reálně zefektivnit procesy a snížit počet všemocných úředníků. Musí se také zkrátit proces zakládání firem, a to např. náhradou dnešního systému „povolení“ procesem jednoduchého „prohlášení“. Musíme zajistit a podpořit co největší možný vstup inovací do každodenního života, protože to nastartuje multiplikační efekt a přinese spoustu řešení, která se nedají nikdy naplánovat státním a byrokratickým aparátem. Státní aparát je vždy ze své podstaty byrokratický, ale musí být funkční, štíhlý a moderní. Přestaňme ho krmit koblihami a bude líp!

Vyšlo v Živnostenských listech