Trumpovsky se spokojeným úsměvem držím svoje usnesení, které říká, že důrazně odsuzujeme právní normy přijaté režimem hnutí Tálibán v Afghánistánu namířené proti svobodě žen, omezující či přímo zakazující vystupování na veřejnosti.

Přijal dnes Podvýbor pro podporu demokracie a lidských práv ve sněmovně (děkuju kolegům za podporu).

A to není všechno. Protože tady fakt není důvod ke smíchu. Nedávno jsem četla, že se Tálibán ohrazuje proti tvrzení, že ženy nemohou mluvit mezi sebou. Tak mezi sebou prý ano, ale nesmí zpívat ani se jinak nahlas projevovat na veřejnosti, od hlavy k patě zahalené, s nulovým přístupem ke vzdělání od 12 let věku.

Proto jsme v tom usnesení požádali Vládu České republiky, aby na příslušných mezinárodních fórech nadále věnovala této problematice pozornost a práva žen (nejen) v Afghánistánu podporovala.

Vím, ta práva jim to nevrátí.

Ale my jako sebevědomá země musíme sebevědomě prezentovat hodnoty, o kterých jen nemluvíme.

Proto z toho mám radost.