Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové,

mně to přece jenom nedalo, protože si myslím, že to je takový dobrý příklad spolupráce mezi koalicí a opozicí, a současně využiji i této příležitosti k tomu, abych upozornila, i když byly takové určité snahy, jestli nejde o nějakou politizaci, obstrukci, že bylo velmi dobře - a pan ministr zahraničních věcí to už tady také nepřímo řekl - že se nám podařilo zpřesnit některé formulace, protože tady jde přece jenom o velmi důležitou ochranu osob na jedné straně tím, že když se dostanou na sankční seznam, tak mají opravné prostředky a budou vědět, jakým způsobem postupovat, na druhé straně nám to umožní, aby skutečně ty sankce, které se přijmou na té evropské úrovni nebo na úrovni NATO, tak my jsme tady byli schopni realizovat prostřednictvím vlastní národní legislativy.

Ale na co chci upozornit a co by mělo být takovým mementem pro všechna další jednání v této citlivé oblasti, je, že tady už byl ten návrh, abychom to - a velmi hezky zdůvodněný, pečlivě jsem to poslouchala - aby byl projednán hned v prvním čtení 13. července. Teď máme přesně 13. srpna(?), čili lehce si spočítáme, že sice jsme se posunuli o čtyři měsíce, jestli počítám dobře, ale jsme rádi, že jsme chytli nejenom některé nepřesnosti, ale že jsme i zkrátili některé lhůty a zavedli tam i procesní mechanismus, který tam do té doby nebyl. O tom budu mluvit jako zpravodajka ústavněprávního výboru. Tady jsem chtěla jenom upozornit, že někdy opravdu je lepší nespěchat, nechat si ten čas a mít potom normu, ke které se přihlásí jak koalice, tak opozice. Navíc nás to reprezentuje i navenek mimo území České republiky.

Děkuji.