Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, milý pane ministře,

já teď ještě zopakuji něco, co předpokládám a věřím všichni tady víme, ale opakování je matka moudrosti, vím to ze své vzdělávací činnosti, respektive výukové činnosti přesně. Ano, Evropská unie po nás opravdu chce, a je to i v příslušné směrnici obsažené, a ta je dobře implementovaná, aby podnikatelé měli možnost se oddlužit v rámci tří let.

Ne, Evropská unie po nás nechce - a tohle děláme aktivisticky nad rámec, abychom úplně stejnou možnost dali spotřebitelům, oddlužit se v rámci tří let, zaplatit třeba 7 %, což jsme si spočítali, že tak bude z toho dluhu u těch největších dlužníků a odejít a moci se zadlužovat znovu. Toto Evropská unie nechce. Nepotřebuje, nevyzývá nás k tomu. Já si myslím, že pan ministr Blažek tohle dobře ví. A já myslím, že tohle je zářný příklad toho, jak to mají občané, kteří volí koalici, pětikoalici, nebo zvažovali do budoucna, že by jí volili, obtížné, protože oni vlastně neví, jak v takovýhle klíčových zákonech co bude podporovat, jaký směr převáží, jestli se spíše prosadí STANPir, PirSTAN, anebo jestli SPOLU, převáží jejich názor. Viděli jsme to v mnoha případech - manželství pro všechny, nakonec z toho zbylo partnerství pro všechny, který jsme díky pozměňovacímu návrhu pana poslance za KDU-ČSL a mého pozměňovacího návrhu, takže vidíte, že potom jsme se už ze zoufalství spojili, aby vůbec něco prošlo a byla práva narovnána, protože tady přes to nejel vlak, jak se v koalici dohadovali.

Byla to redefinice znásilnění, kde se nám podařilo napříč politickým spektrem, ale myslím, že to byla hodně, hodně zásluha tady paní poslankyně Táni Malé, ať to tady jednou ještě zazní, ona se pochválit nemůže, ale já jí tady pochválím a určitě nikdo nebude tomu oponovat, protože svolávala donekonečna různé konference, kulaté stoly a podobné věci, aby právě nás všechny sjednotila, takže jsme naprosto vzácně všichni hlasovali pro redefinici znásilnění. A teď slyším, že konzervativní někteří senátoři nám to možná, nebo zvažují, co s tím udělají, ono je to blbý to vracet do Sněmovny, promiňte mi tenhle výraz, který normálně nepoužívám, když všichni přítomní pro to zvedli ruku a teď Senát by to vracel, tak to jsem strašně zvědavá, jak se tam tedy speciálně ODS prosadí se svým názorem nebo neprosadí. No a teď tady máme novelu insolvenčního zákona, který mohl projít úplně bez povšimnutí, protože mohl implementovat to, co po nás Evropská unie chce. Ale ne, protože jsou tady určité snahy, a to byla zřejmě cena za koalici, jinak si to nedovedu vysvětlit, tak prostě tady ministr spravedlnosti, který by měl být vyváženým prostředníkem mezi příliš radikálními názory a příliš konzervativními názory, ke kterým právníky vždycky trochu díky své profesi inklinuje, protože to, co je v zákoně rádi držíme a měníme to s ohledem na stabilitu právního státu jenom neradi, tak by to měl držet. Bohužel nemůže a vůbec mu nezávidím dnešní pozici.