Tento den je nejenom státním svátkem, ale je také řádovým dnem, kdy prezident republiky, uděluje vysoká státní vyznamenání nejvýznamnějším osobnostem. I v letošním roce, se strhla mela a část pravicových politiků, „Pražské kavárny“ a ČT prezidentův výběr ostře napadli.

Tak například jednomu politikovi „běhal mráz po zádech“, když prezident udělil státní vyznamenání bývalému ministrovi zemědělství. Při této příležitosti mně napsal jeden pamětník následující řádky: „Možná, že tento politik by si měl vzpomenout na doby svého mládí, kdy jako člen SSM přebíral v Táboře ocenění od svých svazáckých představitelů. Měl by si také vzpomenout na to, že uzavřel sňatek s dcerou bývalého vysoce postaveného funkcionáře KSČ“. Někomu se tyto dvě věty mohou zdát jako nepatřičné, ale mělo by platit, že při kritice, a v tomto případě nevybíravé, druhého bych měl mít pečlivě zameteno před vlastním prahem.

Napadá mně, že už snad přišel čas, že bychom se měli vrátit k přístupu, který který vychází z věty Páně: „Ať hodí kamenem, kdo jsi bez viny“ - to když se rozvášněný dav jal kamenovat ženu lehkých mravů. Na rozdíl od výše jmenovaných kritiků a moralistů bývalý pan ministr zemědělství předal svůj rezort svým následovníkům s vysokou přidanou hodnotou. Byli jsme soběstační v komoditách, jako jsou brambory, vepřové a drůbeží maso, vejce, chmel, len. Měli jsme dostatečně velké stavy hospodářských zvířat. Měli jsme nadbytek potravin a ty byly kvalitní, bez náhražek.

Je zajímavé, kde tito permanentní kritici a moralisté byli, když předchozí prezidenti udělovali státní vyznamenání některým svým známým a na konci svého funkčního období udělili amnestii. Jeden zlodějům a podvodníkům, druhý tunelářům. Podle logiky jejich kritiky bychom nemohli studovat dílo Plútarcha, protože byl přítelem římský císařů Triana a Hadriana. Nemohli bychom studovat římského stoického filosofa, dramatika a básníka Senecu mladšího, který byl vychovatelem císaře krutovládce Nerona.

Ale vem to nešť, jsou to politici, část médií a „Pražská kavárna“, kteří se nesmířili s vítězstvím Miloše Zemana v prezidentské volbě. Člověk ale musí zírat, co následující den předvedla „veřejnoprávní“ televize v pořadu Hyde Park, do kterého byli pozváni, přesně řečeno „kterým byli zneužiti“ čtyři vyznamenaní. Z režie se valily jednobarevné otázky diváků mířené striktně proti prezidentovi a dvěma vyznamenaným. Otázky, které byly evidentně vyselektované z množství dalších. Děje se to tak, že když se do pořadu dovoláte, tak operátorka vás vyzve, abyste řekl, na co se budete ptát s tím, že vás pak zavolá a položíte svůj dotaz. Když se dotaz hodí do připraveného schématu pořadu, tak zavolá, když ne, tak máte smůlu. Tímto způsobem lze z menšinového názoru vyrobit většinový a minulý Hyde Park toho byl učebnicovou ukázkou.

Co říci na závěr. Z mého úhlu pohledu ve zmíněný slavnostní sváteční den by všichni měli zakopat „válečnou sekeru“ a ukázat své lepší já. Ve své životě bychom se měli řídit biblickým, ale dlouhou historií zlidovělým „Odpusť a bude Ti odpuštěno“ či citátem římského dramatika a básníka Publia Syrua (přítel Gaia Julia Cesara) „Druhému odpouštěj často, sobě nikdy“.

Za čtrnáct dní bude další státní svátek, 17. listopad a uvidíme, jaká bude  proti prezidentovi v Praze připravena od shora uvedených režie. Dnes končí Miloš Zeman návštěvu Pardubického kraje. Tam je režie celkem jednoduchá – natřískané sály a plná náměstí.