To jsou záležitosti dlouhodobě nepředvídatelné, v konkrétním případě, ale už jen z hlediska statistiky lze předvídat, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prostě lze počítat s tím, že velké letní vedro nastane zhruba jednou za sedm až devět let, podobně povodeň většího rozsahu, vichřice s většími polomy jsou také asi jednou za desetiletí, ty menší i jednou za dva roky.

Navíc perfektně mají podobné přírodní jevy zmapované pojišťovny, tedy by nebylo od věci je při plánování krizových rezerv přizvat, aby poskytly odborné rady v tomto směru. Ideální by tedy bylo je požádat o názor při přípravě státního rozpočtu, třeba prostřednictvím České asociace pojišťoven nebo prostřednictvím pracovní skupin. Podobně je důležité brát v potaz odborný názor Státní správy hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru, kteří takovou krizi musí v praxi řešit.

Větší zapojení Armády ČR jako dříve by pomohlo

V dřívějších krizích jsme viděli větší zapojení Armády ČR, ať již s použitím víceúčelových vrtulníků, které právě mají schopnosti i takového mírového využití v případně živelních pohrom. Dříve vždycky byla Armáda ČR jedním z prvních sborů, který se do takových krizí zapojoval. Při letošní povodni bylo zapojení Armády ČR spíš menší, problémy s povodněmi trvaly od cca 13. září, ale o větším zapojení AČR se debatovalo až od pondělí 16. září, tedy v podstatě až v době ústupů povodní při odstraňování nastalých škod.

Je tedy otázkou, nakolik vybavení Armády ČR právě pro pomoc při živelních pohromách poškodilo jeho bezuzdné zasílání na Ukrajinu. Tedy od února 2022 ČR poskytla kromě cca 122 miliard korun vyčíslitelné pomoci Ukrajině (včetně záruk na půjčky), včetně asi 52 miliard na sociální dávky typu hmotná pomoc, příspěvek na ubytování, poskytla i rozsáhlou zbrojní pomoc a „vyčistila si tím zbrojní sklady“ i od techniky, která by se mohla hodit při živelních katastrofách. To se teď jasně ukázalo. O výdajích hovoří také ve své zprávě i Institut pro světovou ekonomiku v německém Kielu.

EU nic neposlala a rezerva byla minimální