To jsou záležitosti dlouhodobě nepředvídatelné, v konkrétním případě, ale už jen z hlediska statistiky lze předvídat, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prostě lze počítat s tím, že velké letní vedro nastane zhruba jednou za sedm až devět let, podobně povodeň většího rozsahu, vichřice s většími polomy jsou také asi jednou za desetiletí, ty menší i jednou za dva roky.
Navíc perfektně mají podobné přírodní jevy zmapované pojišťovny, tedy by nebylo od věci je při plánování krizových rezerv přizvat, aby poskytly odborné rady v tomto směru. Ideální by tedy bylo je požádat o názor při přípravě státního rozpočtu, třeba prostřednictvím České asociace pojišťoven nebo prostřednictvím pracovní skupin. Podobně je důležité brát v potaz odborný názor Státní správy hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru, kteří takovou krizi musí v praxi řešit.
Větší zapojení Armády ČR jako dříve by pomohlo
V dřívějších krizích jsme viděli větší zapojení Armády ČR, ať již s použitím víceúčelových vrtulníků, které právě mají schopnosti i takového mírového využití v případně živelních pohrom. Dříve vždycky byla Armáda ČR jedním z prvních sborů, který se do takových krizí zapojoval. Při letošní povodni bylo zapojení Armády ČR spíš menší, problémy s povodněmi trvaly od cca 13. září, ale o větším zapojení AČR se debatovalo až od pondělí 16. září, tedy v podstatě až v době ústupů povodní při odstraňování nastalých škod.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV