Vích (SPD): Na povodně z EU nepůjde nic

07.10.2024 10:21 | Monitoring

Povodně nejsou až tak překvapivé, pravidelně nastávají, je třeba mít na živelní pohromy dostatečné finanční rezervy. Státní rozpočet by vždy měl mít takovou rezervu, aby zvládl i situace typu povodní, velkých veder nebo třeba rozsáhlých vichřic (viz před časem na Slovensku polom v Tatrách).

Vích (SPD): Na povodně z EU nepůjde nic
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Radovan Vích

To jsou záležitosti dlouhodobě nepředvídatelné, v konkrétním případě, ale už jen z hlediska statistiky lze předvídat, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prostě lze počítat s tím, že velké letní vedro nastane zhruba jednou za sedm až devět let, podobně povodeň většího rozsahu, vichřice s většími polomy jsou také asi jednou za desetiletí, ty menší i jednou za dva roky.

Navíc perfektně mají podobné přírodní jevy zmapované pojišťovny, tedy by nebylo od věci je při plánování krizových rezerv přizvat, aby poskytly odborné rady v tomto směru. Ideální by tedy bylo je požádat o názor při přípravě státního rozpočtu, třeba prostřednictvím České asociace pojišťoven nebo prostřednictvím pracovní skupin. Podobně je důležité brát v potaz odborný názor Státní správy hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru, kteří takovou krizi musí v praxi řešit.

Větší zapojení Armády ČR jako dříve by pomohlo

V dřívějších krizích jsme viděli větší zapojení Armády ČR, ať již s použitím víceúčelových vrtulníků, které právě mají schopnosti i takového mírového využití v případně živelních pohrom. Dříve vždycky byla Armáda ČR jedním z prvních sborů, který se do takových krizí zapojoval. Při letošní povodni bylo zapojení Armády ČR spíš menší, problémy s povodněmi trvaly od cca 13. září, ale o větším zapojení AČR se debatovalo až od pondělí 16. září, tedy v podstatě až v době ústupů povodní při odstraňování nastalých škod.

Je tedy otázkou, nakolik vybavení Armády ČR právě pro pomoc při živelních pohromách poškodilo jeho bezuzdné zasílání na Ukrajinu. Tedy od února 2022 ČR poskytla kromě cca 122 miliard korun vyčíslitelné pomoci Ukrajině (včetně záruk na půjčky), včetně asi 52 miliard na sociální dávky typu hmotná pomoc, příspěvek na ubytování, poskytla i rozsáhlou zbrojní pomoc a „vyčistila si tím zbrojní sklady“ i od techniky, která by se mohla hodit při živelních katastrofách. To se teď jasně ukázalo. O výdajích hovoří také ve své zprávě i Institut pro světovou ekonomiku v německém Kielu.

EU nic neposlala a rezerva byla minimální

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Článek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Haas (ODS): Ta míra pokrytectví zvedla i invalidy ze židle

23:08 Haas (ODS): Ta míra pokrytectví zvedla i invalidy ze židle

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 21. listopadu 2024 k zákonu o elektronických komunikacích