Při vší úctě k žadatelům, kteří mohou mít klidně tzv. modrou knížku, brýle, platfus, anebo chybějící článek prstu, není to řešením, které by mělo zabránit napadení našeho státu a už vůbec ne zajistit jeho dlouhodobou úspěšnou obranu. Jejich počty jsou totiž tak akorát pro ochranu objektů důležitých pro obranu státu (ODOSy). 

Většina z nich nejsou také zcela schopné zálohy připraveny k nasazení v boji v pravém slova smyslu. Jejích kvalita výzbroje a přípravy značně pokulhává a není v žádném případě taková jako připravenost klasických vojáků od bojových útvarů. Pro potřeby obrany území našeho státu by bylo potřeba cca 90 tisíc špičkově připravených a vyzbrojených vojáků v záloze a k tomu je potřeba mnohem více než pouhý zájem o službu v aktivních zálohách. 

Je potřeba přehodnotit v podstatě všechno od samého začátku, tedy strategické obranné a bezpečnostní dokumenty, upravit legislativu, koncepci a nově definovat úkoly pro armádu zasazené do ekonomické reality a nikoliv stavět "vzdušné zámky" a slibovat vojákům pouze novou výzbroj bez ladu a skladu. Nejsou ji totiž ani schopni smysluplně pojmout. 

Takže to je ten vzkaz těm novodobým odborníkům z ODS, kteří na naši armádu a vojáky dlouhodobě celé dekády kašlali, aby teď v případě krize se snažili honem a pod tlakem potřeby vše dohnat a dokonce předehnat. Současná vládní garnitura vytrvale pokračuje v dodávkách zastaralé výzbroje a munice na Ukrajinu, aby tak následně opodstatnila pozdější potřebu masivního navyšování armádního rozpočtu na nákupy výzbroje nové, nejlépe z USA. 

Je ale potřeba si dávat reálné úkoly a zdroje nejsou a nebudou. Jak finanční, tak výrobní, materiální ale hlavně lidské. Tank se vyrobí za dva měsíce, ale voják vyroste za 18 let a na to je potřeba myslet v první řadě. Takže zpátky na zem!

Převzato z profilu politika.