Po volbách do Evropského parlamentu podali Piráti a Zelení stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a dožadují se ... čeho vlastně a proč?

Piráti a Zelení se dožadují u Nejvyššího správního soudu (NSS) přezkoumání výsledku voleb. Tvrdí, že pětiprocentní hranice v těchto volbách nemá opodstatnění a dožadují se, aby Ústavní soud rozhodl o jejím zrušení. Pokud bude hranice Ústavním soudem zrušena, dožadují se u NSS vyslovení neplatnosti zvolení jednoho kandidáta za ČSSD a jednoho za KDU-ČSL, nového přepočítání výsledků a uznání zvolení Ondřeje Lišky (Zelení) a Ivana Bartoše (Piráti).

Množí se různé články a blogy na toto téma a jsou tam různé nepřesnosti, některé argumenty jsou vyzdvihovány, jiné zamlčovány a diskuse pod články jsou také "výživné" a plné neznalosti a nepochopení. Proto bych rád uvedl některé věci na pravou míru.

Nejčastěji je v článcích zmiňováno, že volby do Evropského parlamentu a volby do Sněmovny jsou totéž. Nejsou. Volby do Sněmovny mají zajistit, aby bylo možno sestavit vládu, která vydrží pokud možno celé funkční období. Tady má pětiprocentní hranice určité opodstatnění, i když si umím představit, že by člen vlády nebyl poslanec (musel by si vybrat), nebo že by se volila i vláda podobným systémem, jakým se volí do Senátu.

Ovšem Evropská unie nemá vládu sestavenou Evropským parlamentem a nevznikají tam koalice. V EUlamentu (to slovo je můj vynález) vznikají frakce, složené ze zástupců názorově podobných národních stran. Zelení i Piráti ze všech tam vstupují obvykle do frakce Greens/EFA, ale nemusí. Klidně mohou zůstat nezařazení, nebo se přidat k ALDE. Více o frakcích si můžete přečíst třeba na Wikipedii. Také se může stát, že někteří poslanci české strany vstoupí do jedné frakce a jiní do jiné. Sice za to asi doma dostanou kartáč, ale nutit ke vstupu do konkrétní frakce je nikdo nemůže a odvolat už vůbec ne. Navíc se z České republiky do Eulamentu volí jen 21 zástupců a proto není žádný důvod pro pětiprocentní omezení. Jediné omezení, které připadá v úvahu, je jeden celý poslanec.

V diskusích pod články se velmi často objevuje zdánlivě logický dotaz, nebo spíše odsudek, "A proč jste si nestěžovali před volbami?". No ... nemohli jsme. Stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu lze totiž podat až po volbách. Dokud není některá strana volbami poškozena, nemůže si stěžovat a soud by takovou stížnost musel odmítnout. Stížnost by před volbami mohla podat skupina poslanců nebo senátoru, ale proč by to, Mocná Přírodo, dělali? Kapři si rybník nevypustí, to je stará známá věc.

Smutné je, že i mnozí právníci se přiklánějí k názoru, že právo by někdy mělo ustoupit stabilitě a jistotám. Takhle otevřeně to nikdo neřekl, ale jejich výroky dávají ten smysl. Například občan prý má volit "na jistotu" a tedy jen strany, které pravděpodobně ve volbách uspějí. To je ovšem volba menšího zla. Když nebude umělá hranice, občané budou volit podle svého přesvědčení a nebudou taktizovat. Ještě smutnější je, že někteří z těchto právníků dokonce vyučují na právnických fakultách a vychovávají další generaci budoucích soudců, pro které stát bude více než právo pro všechny stejné.

A co na to všechno říkají sami kapříci?

"Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit.", pravil vrchní kapr Bohuslav Sobotka (ČSSD).

"Věcně tomu nefandím, ale názor Ústavního soudu budu respektovat.", přitakává mu arcikapr Miroslav Kalousek (TOP 09).

To kapr ode dna rybníka, Petr Fiala (ODS), je mnohem rozzlobenější: "Podobná rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná."

"I teď se skládají frakce po jednom poslanci, ... Do parlamentu se pak snáze dostávají extremisté.", zabublal Pavel Bělobrádek (KSU-ČSL). Nezapomněl dodat, že Ústavní soud v Německu sice pětiprocentní a později i tříprocentní hranici také zrušil, ale němečtí politici to nevidí rádi. I v Německu mají rybníky a kapry.

To Andrej Babiš má jiný názor. Ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém, ale rád by zvýšil hranici pro volby do Sněmovny na dvojnásobek, tedy 10%. No však to také není žádný kapr, ale štika.

Nedivím se Sobotkovi a Bělobrádkovi. NSS by totiž mohl z evropského rybníka vypustit právě jejich poslance a nasadit tam, ó jaká hrůza, zeleného Lišku a piráta Bartoše.

Podle posledních zpráv už Ústavní soud obdžel od Nevyššího správního soudu návrh, přidělil mu zpravodaje a uvědomuje si, že by měl rozhodnout rychlejí, než jak mu umožňuje zákonná lhůta. Uvidíme, jak ÚS rozhodne a co s jeho rozhodnutím případně udělá NSS.