Odškodnění za majetek zanechaný v důsledku událostí druhé světové války na Podkarpatské Rusi získají možná i vnoučata a závětní dědicové původních vlastníků. Jejich šance vzrostla poté, co Poslanecká sněmovna propustila návrh na rozšíření oprávněných osob prvním čtením.

Právo na nápravu majetkových křivd přiznal českým rodinám zákon již v roce 2009, odškodnění mohli získat ale pouze původní vlastníci, jejich manželé nebo děti. Vzhledem k vysokému věku a úmrtím oprávněných osob stát ale rodinám vyplatil k okamžiku podání zákona pouze 282 milionů korun, tedy pouhou čtvrtinu tehdy odhadované částky.

Novelu zákona, jímž se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, inicioval poslanec ODS Vladislav Vilímec spolu s dalšími poslanci ODS, ANO, KDU-ČSL a Úsvitu.

„České rodiny opustily své domovy pod tlakem maďarské okupace a po válce je nedobrovolně přenechaly Sovětskému svazu. Československo tehdy dostalo od SSSR zaplaceno v přepočtu 920 milionů československých korun, rodinám ale vyplatilo jen zlomek. Zákon z roku 2009 sice umožnil o náhradu škody zažádat, ale pouze manželům a dětem původních vlastníků. Vzhledem k vysokému věku těchto lidí stát nakonec vyplatil jen zhruba čtvrtinu původně předpokládané částky a velká část rodin se náhrady nedočkala,“ shrnuje důvody předložení zákona Vladislav Vilímec.

„Měli bychom splatit dluh, který český stát vůči Čechům z Podkarpatské Rusi stále má. Původní záměr na odškodnění rodin v praxi zůstal na půli cesty a vyloučení tzv. závětních dědiců se navíc vymyká právní úpravě v jiných restitučních předpisech a bylo chybou již v roce 2009. Věřím, že zákon podporu napříč politickými stranami najde,“ dodává Vilímec.

Odškodnění by se týkalo zhruba stovky lidí. Předkladatelé proto počítají s tím, že stát vyplatí částku v rozmezí 200 až 250 milionů korun. K jednomu řádně přihlášenému majetku se sice teoreticky může přihlásit více lidí, ale vypořádání za jeden po válce přihlášený majetek může být vyplaceno pouze do maximální výše 2 milionů korun, bez ohledu na počet lidí, kteří budou o náhradu za rodinný majetek žádat. Pokud by se k jednomu majetku přihlásilo více lidí, tato částka by se mezi ně dělila, nikoliv násobila. Dosavadní průměrné vypořádání na jednoho žadatele nedosahuje ani 600 tisíc korun.